ENTOMOLOGICKÉ FÓRUM

Zajímalo by mě, jaký pasti používáte, jaké návnady se vám nejvíce osvědčili, jakou volíte cestu, aby jste všechny našli apod. Díky za všechny příspěvky

Já sice střevlíky nesbírám, ale párkrá jsem taky zkoušel zemní pasti. Použil jsem zavařovací sklenice a skleničky od jogurtů ve skle a džemů. Výsledky jsou již u tebe ve sbírce

Já nejvíc používám normální plastový kelímky, protože jsou lehký, ale moc toho nevydrží. Mě by spíš zajímalo jestli tady někdo používá pasti s konzervační tekutinou

petas222 píše:Já nejvíc používám normální plastový kelímky, protože jsou lehký, ale moc toho nevydrží.

A co by měly vydržet? Zemětřesení? Co ti tam padá, že ti nevydrží?

Asi houbaři , skoro vždycky je mám rozkopaný a promáčklý a to hlavně v Praze. A nebo ještě Svaz mladých ochránců přírody

Aha. Já čet na internetu kdesi historku o entomologovi, který zakopal řádku pastí a když k nim po čase přišel, byly všechny obrácený a u poslední byl vzkaz NEZAKOPÁVEJTE DO ZEMĚ KELÍMKY, PADAJÍ DO NICH BROUCI!

paradox života:-D

No... ruku na srdce. Kdybys nebyl entomolog a viděl na zemi ten zakopanej kelímek a v něm to hafo brouků (třeba Carabus variolosus), nebylo by ti jich líto a nenechal bys je běžet?

Na výzkumy používáme padací pasti naplněné roztokem formaldehydu...je to hrozná sračka, nedoporučuji (hlavně materiál není preparovatelný). Zkušení kolegové používají jako konzervant a zároveň vnadidlo směs piva a fridexu (tuším 1:1).
Jinak mnou používané pasti tvoří zakopaná zavařovačka ve které je vložen plastový kelímek, s úspěchem jsou použitelné i dva kelímky zasunuté do sebe(při vybírání se vytáhne jen jeden)...

varioluse bych nechal , ale když si vemu, že třeba bych chtěl zakopat 100 zavařovaček, tak to bych s sebou musel mít nějakého nosiče, ptž ty nejsou nejlehčí

Jak píše Radim, nejlepší je sklenice s plastovým půllitrákem. Samotný kelímek se snadno deformuje nebo praskne.

...někde jsem slyšel, že se dá do pastí použít jako konzervant nasycený roztok kuchyňské soli, ale to asi nebude to pravé ořechové?! Máte s tím někdo zkušenosti?

A co Fridex? Je vhodný? Ředí se? atd.

Díky, za postřehy!

Já teda používám 2 až 3 dcl plastové kelímky.. představa, že bych sebou vláčel 20 nebo 50 sklenic ně děsí.. holt musí se počítat se ztrátami. do kelímku buď pivo , to se musí častěji kontrolovat nebo sardelovou past, kus zrajícího sýra apod. Jako konzervant asi nejraději fridex ředěný napůl s vodou. Sůl jako konzervant by šla (nasycený solný roztok), ale očistit zasolený brouky je hrozně obtížné. Solný roztok s trochou jaru používám do Mörickeho misek, tam nic jiného se nedá nalít.

Já jsem slyšel, že je dobrej romadur máte s tím někdo zkušenosti?

No já používám kelímky od této firmy ( http://www.mart-plastic.eu/1077/kulate-round/)typ 10120. Jsou pevné, takže vydrží poměrně ledacos, ale přitom jsou lehké, skladné a není to nic drahého. I s poštovným snad vycházely na 7 korun/ks, ale vždy jsem objednával víc jak 300 ks.
Návnadu je dobré dávat do samostatné nádobky, která se zavěsí na 3 drátky do kelímku a brouci potom nejsou upatlaní. Používám kombinaci filé a romadůru. Líbí se to hlavně silfám, různým catopsům, cholevám, ale i střevlíkům, troxům, ontophagusům a dermestidům. Jako konzervant dávám fridex s vodou - 1:2. Po dvou týdnech je to bez problémů. Na delší dobu možná radši volit i ten poměr 1:1.

Když jsem v dávnověku dělal Caraby, používali jsme kelímky z automatu na kafe (jsou velmi skladné) a k nijakým velkým újmám kelímků nedocházelo. Návnady jsme zkoušeli kdeco, ale jednoznačně nejúčenější (na Carabus) jsou klasické rybičky v tomatě + pepř, aby to nevyžraly zvířata. Brouci se pak sice museli odmastit, ale i za to to stojí. Navíc rybičky fungují už první noc a to se u ostatních návnad říct nedá.
Pasti se krokovali, aby měli přibližně stejné odstupy a vázali jsme fáborky z nastříhaného krepového papíru.

K tomu označování. Já si z toho dělám takovej malej geokešing a pro jistotu si oklikám pasti GPSkou. Většinou to ani není potřeba a bohatě stačí si zapamatovat první místo, směr linie a udělat si tam ty stejné odkrokované odstupy, jak psal Vašek.

někdy v hustších a svažitých porostech je i složté linii udržet, všude samý kořen, ale jak bylo psáno, stačí pamatovat první a pak se jde dál, navíc dávám přes pasti kůry, co si schovávám z paliva, aby do nich nepršelo nebo nepadal bordel, dělám si je z Petek a s dvojitým dnem, někdy dám foto, aby se mi neulepili a zůstali živí (na focení), a do nich dávám ještě smotek perlinky, aby se tam "poschovávali" když jich je tam víc a neokousali se, ale snažím se pravidelně kontrolovat, když vím, že nebudu moci nějaký čas chodit, vnitřní díl otočím, aby tam nic nepadalo.
Letos jsem začal, ale zatím žádný Carabus, jen na pívo přišel Selatosomus cruciatus :-), ale budu teprve zakopávat další

Ještě k těm návnadám. Další možností jsou např. různé druhy potravinářských trestí (rumová, višňová) a na Silphidae stačí trošku odležený (již mazlavý) kousek masa.

Ahojte, neviem kam to vsunúť ,tak to hodím sem. Chcem sa spýtať čim sa ešte dá chrobač očistiť okrem tech. benzínu. Majú na krovkách zaschnutú zeminu a octanom to nejde....

Na minulém fóru o tom psal Pepa, tak se ho zeptej. Nejlepší je nechat brouky proběhnout nejprv třeba namočenými kusy papíru a až pak je usmrtit, ja je teď čistím a jsou potom nádherně čistí
U brouků co se ke mě dostanou špinaví to řeším tak že brouky rozvlhčím a podle velikosti je jen přejedu prstem nebo u větších odolnějších je vezmu kartáčkem, předtím je nechám chvíli ve vařící vodě (nemusí se přímo vařit) s jarem atp.