Tekutinové smrcení a ukládání

Vše o sbírání hmyzu... metody, tipy a rady
Odpovědět
tomak

Tekutinové smrcení a ukládání

Příspěvek od tomak »

Včera na burze se mě na to zase dva lidi ptali. Takže to trochu rozepíšu. Je to vhodný způsob smrcení a ukládání členovců (a nejen jich), kteří mají měkké tělo a vyschnutím mění tvar a materiálu pro anatomické, parazitologické a genetické studie a pro uložení hromadných sběrů.
Nebudu psát o fixážích založených na anorganických kyselinách nebo solích těžkých kovů nebo různých směsích pro spec. účely, jako jsou fixáže s kysl. osmičelou, pikrovou, sublimátem atd. Pokud to někdo bude potřebovat, literatury je spousta.
Formaldehyd (plyn, rozpuštěný ve vodě = formalín) se používá jako klasická muzejní fixáž v koncentraci cca 4% - 7%, ale pro hmyz a pavoukovce je prakticky nepoužitelný. Materiál v něm tvrdne, je zkroucený v předsmrtné křeči a velice obtížně se preparuje. Pro genetiku je nepoužitelný a pro přípravu mikropreparátů taky nic moc, špatně se po něm barví.
Alkoholy (metanol -MA, etanol - EA a isopropylalkohol - IPA) jsou asi nejpoužívanější fixáže. Z nich je nejvhodnější IPA. Jejich použití se dá rozdělit na dvě skupiny podle koncentrace:
- 65% - 75% etanol, a 80% IPA pro smrcení a dlouhodobé uložení především měkkého materiálu nebo hromadných sběrů, pro genetiku po několika týdnech nebo měsících ztrácí použitelnost, záleží na teplotě (čím vyšší, tím dříve nepoužitelný) a koncentraci (čím nižší, tím horší)
- > 95% až bezvodý MA, EA, IPA hlavně pro genetiku
MA, EA jsou silně hygroskopické, přijímají vodu ze vzdušné vlhkosti. Při koncentracích pod 50% - 55% macerují a brebery se můžou rozpadnout. Běžně prodávaný EA (lékařský nebo denaturovaný líh) má koncentraci někde kolem 90 - 95%. IPA vodnatí daleko pomaleji a běžně prodávaný pro technické účely je asi 98%, v čistotě PA je prakticky bezvodý.
Ředění (opsáno z Kavina: Botanická mikrotechnika):
Alkohol ředíme tak, že do mensury nalejeme tolik ccm základního alkoholu, kolikaprocentní roztok chceme míti a zředíme jej vodou na tolik ccm, kolika byl procentní základní alkohol. Na př. z 96% lihu chceme dostati 60% líh: 60 ccm 96% lihu dolejeme vodou na 96 ccm.
Ale zase tak bych to nekomplikoval. Je úplně jedno, jestli se použije 65% nebo 70%. Kupovaný EA ředím tak, že přidám 1/4 objemu čisté pramenité vody z kohoutku, výsledek je někde kolem 72% EA, IPA používám 80% (přidat 1/5 objemu vody). Při ukládání větších sběrů je dobré líh po 24 hodinách vyměnit za nový, ten původní se zředil vodou z breberek a je znečištěný jejich výměšky a vyluhovaným tukem.
Pro genetiku je zapotřebí sbírat do bezvodého alkoholu nebo do něj rychle převést. K tomu je třeba alkohol odvodnit. S MA nemám zkušenosti, ale EA se dobře odvodňuje vypálenou modrou skalicí (psal jsem to v příspěvku o preparaci štírků). Zkouška bezvodosti alkoholu se dělá xylenem - při obsahu vody > 3% směs pár kapek lihu s xylenem zbělá. IPA se dá odvodnit vysolením - rozpuštěním např. jedlé soli ve vodnatém IPA se čistý bezvodý IPA (>99%) oddělí do samostatné vrstvy a dá se snadno odsát.
Pro dlouhodobé uložení v alkoholu používám bezvodý IPA, prostě líh ze sběracích epruvet odsaju a nahradím bezvodým IPA. Pokud v 70% EA nebo 80% IPA je materiál aspoň 24 hodin, nehrozí změny tvaru a zcvrkávání prdelek u štírků, u pavouků a sekáčů to bude obdobné, jen u větších kusů asi bude lepší jedna pasáž 70% EA navíc. U staršího materiálu, u kterého nehrozila genetika, jsem přidával k 70% EA asi 1/5 glycerolu proti vysychání, ale to už nepoužívám, radši sběry občas zkontroluju a IPA doplním.
Ještě se zmíním o náhradní fixáži - jedlé soli (HankaŠ promine). Spolupracuju s pekingskou universitou na štírkách S Číny a Mongolska. Sběry mi chodí zhusta v nasyceném roztoku až blátíčku jedlé soli (NaCl). NA genetiku nepoužitelné, ale pro morfologii výborné. Stačí materiál vyprat v nadbytku vlažné vody a zpracovat nebo převést přes 80% IPA do bezvodého. Už mi dorazil materiál úplně vyschlý, prostě slaný šutr, a po rozpuštění ve vodě byl bez problémů použitelný. A má výhodu, že se dá koupit kdekoliv na světě.
Naposledy upravil(a) tomak dne 03 bře 2013, 13:48, celkem upraveno 1 x.
tomak

Re: Tekutinové smrcení a ukládání

Příspěvek od tomak »

literatura:
Táborský K. (1961): Metodika zoologických prací v muzeích, sv. 7, díl 1, Praha
Piechocki, Rudolf (1985): Makroskopische Präparationstechnik. Teil 2: Wirbellose. – Jena (VEB Gustav Fischer Verlag)
Kavina K. (1932): Botanická mikrotechnika
Wolf E. (1954): Mikroskopická technika. SZN, Praha.
Uživatelský avatar
hong
Příspěvky: 980
Registrován: 30 dub 2010, 15:34

Re: Tekutinové smrcení a ukládání

Příspěvek od hong »

Larvy (tesaříků) fixuji několik týdnů v klasickém Pampelově roztoku, což jsou 4 díly ledové octovky, 30 dílů destilky, 6 dílů formalínu a 15 dílů 95%ního etanolu. Po zhruba 3-4 týdnech to vyndám a pak už dál uchovávám v čistém etanolu - ono by asi bylo lepší to mít furt v tom Pampelovi, ale při mikroskopování nechci zbytečně dýchat formalín, nejsem labužník...
Naposledy upravil(a) hong dne 03 bře 2013, 14:43, celkem upraveno 1 x.
tomak

Re: Tekutinové smrcení a ukládání

Příspěvek od tomak »

Pampel = FAA Je výborná fixáž, ale vzhledem k obsahu kyseliny octové bych v ní trvale nic nenechával, hrozí macerace. S tímhle nemám žádné zkušenosti, jen koukám do Piechockého, tam se doporučuje po 2 - 4 týdnech výměna za 80% alkohol nebo alkohol s glycerolem
wovisek
Příspěvky: 7
Registrován: 10 bře 2012, 09:16
Kontaktovat uživatele:

Re: Tekutinové smrcení a ukládání

Příspěvek od wovisek »

Jak se tedy prosim preparuji pavoukovci. Myslel jsem, ze se museji delat, jako housenky, kdyz je chceme do krabice... :) dekuji za odpoved... W
W
tomak

Re: Tekutinové smrcení a ukládání

Příspěvek od tomak »

wovisek píše:Jak se tedy prosim preparuji pavoukovci. Myslel jsem, ze se museji delat, jako housenky, kdyz je chceme do krabice... :) dekuji za odpoved... W
Pavouci se smrtí v cca 70% etanolu (65% - 75%) nebo v IPA (isoprpylalkohol) 75% - 80% isoprpylalkoholu (IPA). Pokud jsou sběry určené na molekuláru a biochemii, pak v >90% etanolu a >95% IPA, kde se i ukládají. V první pasáži s nízkoprocentnímm alkoholem, doporučuju materiál uchovávat jen několik dnů, dochází při ní k poměrně rychlé degradaci buděnk a na genetiku se po několika týdnech nehodí. Další, ale nijak často nepoužitelnou metodou je, vkládat sběry na genetiku do kapalného dusíku. Objekty se prostě vloží do epruvety a zalijí alkoholem. Podle velikosti je třeba! kapalinu po dvou až třech dnech vyměnit, z breber se uvolňuje tuk a tělní šťávy. Postup pro malé pavoukovce:
70% alkohol 1 den - vyyměna za čerstvý 80% - jeden den - uložení do 90% natrvalo
80% IPA 2 dny - >90% IPA stálé uložení
Lihu je třeba dávat do epruvet v nadbytku, líh naředéný vodou z objektů při koncentraci pod 55% maceruje!
Jak získat bezvodý etanol nebo IPA je popsané výše. Vzhledem k tomu, že alkoholy mají tu necnost, že jímají vzdušnou vlhkost a tím se snižuje jejich koncentrace, je třeba občas doplmit nebo vyměnit. Proti vyschnutí se používá glycerin asi 1:3 s alkoholem, ale použití glycerinu znemožňuje použití genetických metod!!!!
Tekutinové sbírky ukládám buď do 1.5 ml eppendorfek nebo do malých ziplock sáčků.
Všichni pavoukovci na sucho (snad s výjímkou tvrdých štírů) při vysychání deformují tak, že jsou nepoužitelní. Proto je třeba sbírku pravidelně kontrolovat a dolévat alkohol.
A ještě poznámka: sběry pro genetiku by se neměly sbírat do denaturovaného etanolu (technický líh), denaturační činidla docela rychle znemožňují provést cytochemické a genetické metody.
Etanol bez denaturačních činidel se shání v dostatečném množství hůř než IPA a je dražší. IPA se dá koupit v lepších drogériích v čistotě PA
tomak

Re: Tekutinové smrcení a ukládání

Příspěvek od tomak »

V podstatě se dá říct, že do tekutinové dokumentační sbírky (nemluvím o sběrech pro anatomii, parazitologii, genetiku ... ) se dělají ze všeho, co při vysychání se deformuje a strácí morfologické znaky nutné k určení:
- všichni pavoukovci s výjímkou některých štírů
- stonožky, mnohonožky ...
- měkký hmyz - všichni bezkřídlí (Protura, Collembola, Diplura, Thysanura s.l.) a z křídlovců určitě paraziti jako vši, všenky a blechy a všechno měkké jako jsou molice, mšice, termiti, třásněnky, drobní síťokřídlí, srpice, jepice, drobné hymenoptery atd.
- larvy hmyzu
Často se do alkoholu sbírají i "tvrdí hmyzové" jako jsou mravenci a některé diptery, vodní droboť a všechno, co není bez brýlí vidět
Samozřejmě jsem na něco zapoměl, tak mě nekamenujte. Není to návod, ale přehled. Návody jsou v literatuře uvedené výše
Odpovědět

Zpět na „Sběr hmyzu /Insect collecting/“