Renno píše:to jo...ale když je ten brouk fakt širokej a lokaliták dáš jako vždy, tak z něj pak nic nepřečteš..někdo to řeší otočením písma směrem dolů
Pak je dobré udělat ten lokaliťák rozměrnější a s použitím většího fontu písma - měl by pak být čitelný zboku po vypíchnutí preparátu z krabice.
Zde přikládám obrázek s vyznačením vpichu špendlíku (červená tečka) u napíchnutého a nalepeného preparátu - sazba textu na etiketě je přizpůsobena zamýšlenému způsobu preparace:
Umístění lokalizační etikety pod preparátem u nalepeného a napíchnutého jedince
Naposledy upravil(a) aphodius dne 13 zář 2016, 16:55, celkem upraveno 4 x.
já dávám štítek vzhůru nohama. Stejně to dělám, když napichuji něco menšího (např. blanokřídlé či dvoukřídlé), kde chci aby byli dobře vidět - když je v pozadí popsaný lok. štítek, tak je hmyz mnohem méně výrazný...
Na lokalitní štítky bývá vhodnější to psát v jednotném čísle, tedy ex larva (z larvy), protože lokalitní štítek je obvykle jen pod jedním kusem a jeden brouk (nebo motýl atp.) pochází vždy jen z jedné larvy. Má to i výhodu v tom, že je to o jedno písmenko kratší a na lokalitních štítcích bývá o místo nouze (není-li vyhnutí, lze to zkrátit až na e. l., s vědomím rizika, že to nemusí být obecně srozumitelné). (Sám žel latinsky neumím, ale ptal jsem se kolegyně a byl jsem poučen takto: Latinská předložka ex vyžaduje ablativ a ten je v jednotném čísle larva.)
Dodatek: Ablativ plurál by byl ex larvis, tudíž "ex larvae" je v každém případě špatně, bez ohledu na to, zda je míněno jednotné nebo množné číslo.
Naposledy upravil(a) Vindobon dne 21 pro 2016, 13:14, celkem upraveno 1 x.
Vindobon píše:Ablativ plurál by byl ex larvis, tudíž "ex larvae" je v každém případě špatně, bez ohledu na to, zda je míněno jednotné nebo množné číslo.
Přesně tak, j.č. je ex larva, mn.č. ex larvis.
Vindobon píše:Na lokalitní štítky bývá vhodnější to psát v jednotném čísle, tedy ex larva...
S tím si dovolím polemizovat: pokud jsem např. vychoval více imag z více larev, pak může být informace "ex larvis" velice cenná, neboť informuje o tom, že dokladový exemplář vychovaný z larvy není jediný existující, nebo že nalezených larev bylo více.
Renno píše:to jo...ale když je ten brouk fakt širokej a lokaliták dáš jako vždy, tak z něj pak nic nepřečteš..někdo to řeší otočením písma směrem dolů
Pak je dobré udělat ten lokaliťák rozměrnější a s použitím většího fontu písma - měl by pak být čitelný zboku po vypíchnutí preparátu z krabice.
Zde přikládám obrázek s vyznačením vpichu špendlíku (červená tečka) u napíchnutého a nalepeného preparátu - sazba textu na etiketě je přizpůsobena zamýšlenému způsobu preparace:
umístění etikety.jpg
Neměl by být lokaliŤák napíchnutý vždy tak, aby šel otočit proti směru hodin a rovnou čitelný ?
Dělám to tak celý život a není moc výjimek ...
Ty to máš Dane ale přesně obráceně na obrázku
papa píše:Neměl by být lokaliŤák napíchnutý vždy tak, aby šel otočit proti směru hodin a rovnou čitelný ?
Dělám to tak celý život a není moc výjimek ...
Ty to máš Dane ale přesně obráceně na obrázku
Já čtu lokaliťáky zprava (z šikmého pohledu) - tak, jako tomu bývá u excelových tabulek, což odpovídá zvyklostem civilizace píšící zleva doprava (lokaliťáky nikdy otáčet ani vychylovat nepotřebuju). Jiná situace je u determinačních etiket - ty se někdy vychylují o 90° doleva, proto je dávám opačně.
orientace textu v tabulce.png (6.54 KiB) Zobrazeno 14319 x
Naposledy upravil(a) aphodius dne 21 pro 2016, 10:46, celkem upraveno 2 x.
je mi to jasný ... já zas můžu říct, že vše čtu z leva a nemusím se namáhat s koukáním na determiňák a lokaliťák ze dvou různých stran...
Ale nemám moc kusů co jsou jako máš ty :-)) asi mne budeš muset něco přihodit :-))
CUS
Jen si trochu zašťourám, možná už jsem to psal, ale žádný brouk se nevylíhne z larvy, ale z kukly. Takže já to chápu tak, že to má znamenat, že byly sbírány larvy, no jo, jenže když to mám pak v bedně delší dobu, tak nevím jestli byly sbírany larvy tedy ex larva nebo tam byla i vajíčka tedy ex ovo. Myslím si proto, že zcela exaktně by mělo být na lokaliťáku napsáno co jsem sbíral třeba
Ostrava
10.01.2016 larva
10.02.2016 imago
kolega mi vysvětloval, že přesný odchyt imaga v bedně nemá význam, protože mohu mít různé podmínky chovu zase ale na druhé straně pokud bude
Ostrava
10.01.2016 larva
10.02.2017 imago
může to znamenat, že u jednoletého druhu tam buď bylo vajíčko nebo se druh otočil.
Myslím si proto, že oba údaje mají význam, ale každopádně ex larva je logicky nesmysl správně ex pupa
Pokud beru dřevo a dám ho do bedny či klece a pak čekám, až něco vyleze, tak se dovnitř do dřeva snažím pokud možno nekoukat — tím pádem se mohu jen domnívat, zda v okamžiku odběru dřeva v něm byly vajíčka, larvy, kukly nebo už imága. V tomto ohledu je Marionova námitka oprávněná a určení stadia v okamžiku sběru je skutečně často problém. Je to ale problém velmi obtížně řešitelný — bylo by třeba larvy ze dřeva vytahat a přemístit do dřeva jiného, předtím horkem anebo mrazem spolehlivě zbaveného jakýchkoli hmyzů. To by byla obrovská spousta práce, navíc spojené s vysokým rizikem uhynutí, a většina lidí, včetně mě, se z toho snaží nějak "vybruslit" v rámci možností a dosavadních zkušeností.
Například najdu-li na podzim dřevo s něčím, o čem vím, že to má minimálně jednoletý vývoj, kuklí se až po přezimování a jako imágo aktivuje od dubna do června, potom vycházím z předpokladu, že v době odběru dřeva byly uvnitř larvy. Ano, je to jen předpoklad, ve skutečnosti to nevím a tedy to není metodicky úplně čisté, ale vidím jen dvě alternativy: Buď si dát tu strašlivou práci s přemísťováním vývojových stádií a rizikem ztrát, nebo na lokalitním štítku zmínku o chovu úplně vynechat (což by ovšem bylo zavádějící, pomyslím-li na druhy se snadno nalezitelnými požerky a nenalezitelným imágem).
Já to řeším tak, že larvy ze dřeva netahám (pokud je možnost dřevo vzít, něco jiného jsou tlusté dimenze, které v ruksaku neodnesu), na štítek napíšu "ex larva" a jako datum pouze rok vylíhnutí imága. Zda jsem měl ve dřevě vajíčka či larvy, je v tomto případě zcela nepodstatné. Špatné by bylo psát "ex ovo", pokud si nejsem jistý, zda se v okamžiku sběru jednalo o vajíčka nebo o larvy, protože údaj "ex ovo" znamená, že se mi zdařilo zvíře dochovat přes (téměř) celý cyklus, a to je věc u některých druhů (například u xylofágů s vývojem v živé rostlině) velice obtížná až neřešitelná. Osobně píšu "ex ovo" jen tehdy, když mi kladly samice v kleci do dřeva úplně čistého, bez jakéhokoli osídlení (buď až v kleci i kopulovaly, nebo jsem je odchytil v přírodě už oplozené). Několikrát jsem v přírodě pozoroval kladoucí samice a dřevo vzal s sebou, pod vylíhlé brouky jsem ale psal "ex larva", protože tím jednak nic nelze pokazit (vychovat brouka z larvy je vždy snazší než vychovat ho z vajíčka) a jednak v tom kromě vajec klidně i larvy mohly už být.
S rozlišováním kukly a larvy je jen zdánlivě podobný metodický problém jako s rozlišováním larvy a vajíčka, protože co lze dochovat z nalezené kukly, lze dochovat i z nalezené larvy: Larva se může zakuklit krátce poté, co jsme ji nalezli. Oproti tomu chov "ex ovo" chvíli trvá a měl by být zmíněn jen pokud je jisté, že se o chov ex ovo opravdu jednalo.
Jinak řečeno: napíšu-li "ex larva" pod brouka, který ve skutečnosti už byl v kukle, když jsem dřevo řezal, nemůžu nic pokazit, pokud na lokalitním štítku nezmíním datum odběru dřeva, ale pouze rok vylíhnutí imága. Je třeba si uvědomit, že na lokalitním štítku není místo na román, podrobnosti lze koneckonců vylíčit v publikaci. Význam lokalitního štítku je především v tom, aby i po desítkách let bylo možné ověřit správnost druhového určení dokladového sbírkového exempláře a přiřadit ten konkrétní exemplář k údajům v (dávné) publikaci.
Údaje na lokalitním štítku nemusí být úplně přesné, v žádném případě ale nesmí být zavádějící. Trochu zjednodušeně řečeno: Napsat "ex ovo" pod brouka dochovaného z larvy by bylo zavádějící (předstíralo by to možnost chovu z vajíčka), ale napsat "ex larva" pod brouka dochovaného z vejce by zavádějící nebylo (brouk byl z larvy skutečně vychován — že bylo v chovu už vejce, není natolik podstatné, aby to muselo být zmíněno i na lokalitním štítku). Důležité je zde ovšem vynechat přesné datum, aby nevznikly mylné údaje o fenologii.
Naposledy upravil(a) Vindobon dne 21 pro 2016, 14:53, celkem upraveno 1 x.
aphodius píše:...pokud jsem např. vychoval více imag z více larev, pak může být informace "ex larvis" velice cenná, neboť informuje o tom, že dokladový exemplář vychovaný z larvy není jediný existující, nebo že nalezených larev bylo více.
Pokud jsou počet exemplářů a úspěšnost chovu opravdu zajímavé údaje, jsou velmi pravděpodobně zmíněny i v publikaci. Lokalitní štítek se vždy vztahuje jen na ten jeden jediný konkrétní "špendlík", na kterém je připíchnutý. Z drtivé většiny bývá na jednom špendlíku jen jeden hmyz a potom se lokalitní štítek vztahuje jen na ten jeden konkrétní kus hmyzu.
Co se týče směru čtení štítku, jsem na tom podobně jako Papa; taky nemám rád, když se musím u jednoho brouka dívat ze dvou různých směrů, a směr determiňáku je jasný. U lokaliťáku je navíc výhodou, když mám kam píchnout špendlík, a pokud píšu se zarovnáním doleva, bývá místo pro špendlík spíš na konci řádku. Z těchto důvodů napichuji jak lokalitní tak determinační štítky zásadně naopak, než je normou na technických výkresech (čtu tedy štítky shora dolů).
Já většinou píšu, z čeho daný exemplář vylezl - na štítku tedy není ex larva, ale např. ex Carpinus, ex Inonotus sp. atd. Je v tomto případě předložka "ex" dobře?