Entomologické špendlíky

[Michal]

Pro vyschlé brouky mohu taky doporučit Iron. Brouky nikterak nezabarvuje a není dokonce problém ani se sametovými Dorcadiony, kteří třeba při vlhčení působením jen horké vody ztrácely nenávratně jasné barvy. Brouky i tak mám při vlhčení v petriho misce na papírových kapesníčkách, které jsou nacuclé Ironem. Takže je v Ironu nijak zvlášť nekoupu.

[Karel]

Zajímal by mě ten Iron - jakým způsobem mám vlastně postupovat? Ten Iron se má smíchat s vodou nebo použít samostatně?
Když mám totiž brouky 2 měsíce ve smrtičce s octanem, jsou potom ztuhlý - jak mám tedy postupovat v tomto případě? Mám je tím Ironem tedy dovlhčit a jak přibližně dlouho? Jedná se o velké brouky.

[Nebria]

Já vždy postupuji stejně: do misky rozprostřu papírpvé kapesníčky, ty navlhčím Ironem (neředím) a brouky rozprostřu, misku přikryju a v momentě kdy vidím že jsou brouci vláční preparuju. U zvláště velkých brouků a nepoddajných kousků přidávám i pár kapek octa. Vždy záleží na stavu materiálu, zda byl vysušený či ne, preparovat se dá po pár minutách až hodinách. U brouků bez tomentu (Carabus, Geotrupidae atd.) lze proces urychlit položením misky na topení, zahřátím se materiál rozvlhčí mnohem rychleji. Má to jen tu nevýhodu, že u brouků se mohou začít vylučovat mastnoty, které by brouky s tomentem poškodily.

[Radomír]

Když mám totiž brouky 2 měsíce ve smrtičce s octanem, jsou potom ztuhlý

Hmm, někde se děje chyba. V octanových parách brouci dodatečně netvrdnou. Vydrží tam i rok ve vláčném stavu, pokud se nerozpadnou. Ztvrdnout by mohli už při smrcení v příliš vysoké koncentraci par octanu. Běžně dostávám takový přitvrdnutý materiál z tropů, kde se octan etylnatý (bod varu 78 °C) rychleji odpařuje. Já používám maximálně 3 kapky směsi s octanem butylnatým (bod varu přes 140 °C) 1:1, nebo i více butylnatého. Ale o tom jsem tu už psal.

Brouky nikdy nedávám na mokrý podklad. Do Petriho misky vystřihnu dva půlměsíčky na míru tak, aby se navzájem nedotýkali. Na jeden nakapu ocet a na druhý (suchý) položím materiál. Nebo používám petričky na 3 části dělené.

[Michal]

Já postupuji jako Radomír, ale s Ironem. Tzn. do petriho misky (popřípadě třeba do plastových svačinovek - prostě aby to bylo těsně uzavřené) dám papírový kapesníček. Na ten nakapu Iron. Nešetřím s ním. Nebál bych se napsat že to tam prostě leju co kapesníček pojme. Tak aby se pořádně nasákl ale aby to z něj nevyteklo do okolí. Vedle mám menší kus kapesníčku na který volně položím brouky. Takže se rozvlhčují pouze výparama. Když mám barevně odolnější brouky (Carabus, Carabidae ...) leju Iron i na kapesníček přímo pod brouky. Teď v zimě to dávám vždy na topení ... dvě hoďky to většinou preparuju (ale lze i dřív). Ještě musím podotknout, že se i tak setkám s brouky, kteří prostě i po denním pobytu v tomhle vlhkém prostředí cvičí a jdou hůře fixovat. Zřejmě je to způsobeno způsobem smrcení. Většinou se jedná o suchý materiál (třeba i 20let starý).
Absolutně vláčné brouky lepím přímo na štítek a nohy fixuju slinami. Cvičící brouky preparuju tak, že si na papír, který mám přichycený na polystyrenu obkreslím obrys štítku na který posléze brouka lepím. Tím si vymezím území ve kterém se můžu pohybovat při fixaci. Položím brouka do tohoto území a špendlíkama ho prostě precizně dostanu do pozice jaké chci. Po vyschnutí brouka jen přenesu a přilepím na štítek patřičného rouzměru.
Snad je to dost podrobně popsané.

[Radomír]

Cvičící brouky preparuju tak, že si na papír brouka lepím a špendlíkama ho dostanu do pozice, jaké chci. Po vyschnutí brouka jen přenesu a přilepím na štítek.

to mi ještě nenapadlo

[kormik]

Jo, kdybych tak měl čas si s nima takhle hrát, to by bylo odreagování.

[Michal]

Tyhle obstrukce dělám jen u mála pro mě vzácnějších brouků, které získávám většinou z ciziny. Nerad bych u nich něco pokazil a proto jsem opatrnější i s tím Ironem a snažím se aby se s ním nedostali příliš do kontaktu. Kdybych takhle měl preparovat všechny brouky tak toho asi nechám.
Naštěstí tak jak jsem psal výše. Mé veškeré osobní sběry mám v mrazáku a to je úplně jiná preparace. To se dělá samo. Materiál je vláčný jako kdybych ho včera nachytal, je radost ho preparovat a práce jde od ruky. Proto nejsem moc zastáncem sušení brouků. Ale chápu že mrazák není nafukovací.

[Michal]

Nový poznatek: bacha na ten přímý styk Irona s broukem. Raději vlhčit opravdu jen výpary. Krásně bílý Iberodorcadion uhagoni je nyní šedý jen díky tomu že se rozvlhčoval na ubrousku lehce nasáklém Ironem. Pozor na to!

[Nebria]

Tak to jsem ještě neviděl, to jsem rozvlhčoval dorkoušů docela dost a vše bylo v kontaktu s Ironem, nikdy bílé pásky nezešedly. Může ale jít o mastnotu uvolněnou Ironem z brouka, odmasti ho v benzínu a uvidíme.

[anonymus]

je to tak jak píše Nebria , pokud to zešedne (sežloutne) stačí dát do benzínu (používám lékařský benzín) vše co má býti bílé zbělá.

[Ivoš M.]

Dá se tímto způsobem obnovit i sametovost a barvy zlatohlávků ? ( Pachnoda, Euchroea, Goliathus, Amaurodes atp.)

[Michal]

Jo díky za radu, zkusím to. Dám vědět.

[Nebria]

Jak píše Honza musí jít o lékárenský (čistý) benzín!! Funguje to na všechno, tedy i na zlatohlávky, ale jen pokud jde o odmaštění, je na tom dobré že se brouk může ponořit do benzínu i se štítkem (pokud je nalepený) a špendlíkem, pozor na lokalitní lístky, některé tištěné a psané perem můžou být narušeny a rozmaže se písmo, raděj oddělat! U některých silně zamaštěných kusů je potřeba brouka v lázni nechat i několik dní, případně lázeň obměnit.

[Michal]

Ano, vím o co jde. Už jsem takhle odmašťoval. Ale spíše mi šlo o bělení štítků, které byly zažloutlé. U brouka mi to sice trochu barvy vytáhlo, ale šlo spíše o jiné barvy než bílou. Tohle mi připadá, jako by ten toment prostě zvlhnul zůstal jako by mokrý a už se neobnovil. Což se u živého brouka nestane, protože by po každém deštíku či rose běhalo po louce stovky zašedlých Dorcadionů ...

[Nebria]

Iron obsahuje alkohol, který vytahuje z brouka mastnotu a proto asi brouk zašedl, v přírodě to asi nehrozí, aspoň doufám V každém případě je jasné že s brouky kteří na sobě mají toment se musí zacházet velice opatrně, pokud chceme zachovat původní barvy

[Václav Šilha]

Kluci, vy jste na ty barvy nějak moc cimprlich, ne? Já spíš naopak, barva se mi nelíbí, vezmu tedy barvy a štětec a hurá do práce. Pak je i ta mandelinka bramborová ke koukání. Vaším stylem moc červeně tomentovaných dorkošů do krabice nedostanete.

[Nebria]

To je mandelinka co se přihlásila do KSČ a přeběhla od zvrhlých amerických buržoustů?

[Fčelda]

Ano, vím o co jde. Už jsem takhle odmašťoval. Ale spíše mi šlo o bělení štítků, které byly zažloutlé. U brouka mi to sice trochu barvy vytáhlo, ale šlo spíše o jiné barvy než bílou. Tohle mi připadá, jako by ten toment prostě zvlhnul zůstal jako by mokrý a už se neobnovil. Což se u živého brouka nestane, protože by po každém deštíku či rose běhalo po louce stovky zašedlých Dorcadionů ...

tohle se mi dost často stávalo u svižníků, že po usmrcení se krásné bílé ornamenty změnily na šedivé či nažloutlé. Pomohlo octan kápnout jen na kusadla a nechat potom v nádobce s úplným minimem octanu, nebo nesmrtit octanem vůbec. Pak se to nestávalo.
Snad by na postižené kusy taky pomohl benzín či perchlor, ale ještě jsem to nezkoušel.

[anonymus]

Ano, vím o co jde. Už jsem takhle odmašťoval. Ale spíše mi šlo o bělení štítků, které byly zažloutlé. U brouka mi to sice trochu barvy vytáhlo, ale šlo spíše o jiné barvy než bílou. Tohle mi připadá, jako by ten toment prostě zvlhnul zůstal jako by mokrý a už se neobnovil. Což se u živého brouka nestane, protože by po každém deštíku či rose běhalo po louce stovky zašedlých Dorcadionů ...

Živej brouk je krasavec, nediv se v krabici máš mrtvolky..................po smrti taky nebudeš fešák jako za života a můžou tě namáčet v bůchví v čem


Jinak Hexagen to je taky dobré odmašťovadlo