ENTOMOLOGICKÉ FÓRUM

Dlouhotykadelník přešel na krátkotykadelníka, neb se u něj projevilo "vyhoření" po 25 letech tesařovatění, sbírku předal kamarádovi v Jindřichově Hradci k dalšímu doplňování řádků a sloupečků a ted si hraje s krasci .

Co se týče přelepování na nové štítky, to dělám jen tehdy, když je štítek zažloutlý od produktů rozkladu tuků a barviv z broučího žrádla... Samotné "sádlo" je bezbarvé... Co se týče "odmašťovací síly" rozpouštědel - halogenované uhlovodíky jsou "nejsilnější" odmašťovadla, ALE jsou jednak DOST toxické a karcinogenní (nejlepší je tetrachlormethan, pak chloroform a poté dichlormethan, trichlorethen, tetrachlorethen - čili triviálně trichlor a perchlor) a navíc vždy obsahují stopy chlorovodíku díky rozkladu světlem a vlhkostí. Chlorovodík má pak neblahé účinky na proteinové "spoje" v broucích a ti křehnou a navíc HCl mění i barvy, o likvidaci hlaviček špendlíků popřípadě i jejich korozi ani nemluvím. Používal jsem před lety pro extrakci dichlormethan, který je ze všech těchle potvor nejméně toxický a je nejtěkavější - před použitím jsem ho předestiloval a pak prohnal přes kolonu se sloupcem oxidu hlinitého (odstranění HCl). Takto fungoval výborně, ale rozpouštěl hlavičky špendlíků .

Takže bych od halogenovaných rozpouštědel šel dál a to k uhlovodíkům (alkoholy při "odsádelňování" vynechávám, nerozpouštějí úplně ideálně tuky a navíc dehydrují příliš brouky, diethylether je příliš těkavý a docela nebezpečný požárně. Aceton jsem ani nezkoušel...).

Benzen, toluen - rozpouštědla sqělá ale toxická (obzvlášť benzen) a navíc s vysokou teplotou varu a tím pomalým odpařováním a schnutím. Takže zbývají "benzíny" čili chemicky nižší alkany - lekařský nebo čístý lehký benzín (petrolether) je nejlepší z hlediska ceny a dostupnosti pro nechemiky. Jde o směs nižších alkanů (C5-C9), tuky rozpouští výborně, není významně toxický a dobře se odpařuje. Ale pozor na oheň . Já používám hexan nebo pentan, chemicky čisté (p.a.) a to díky dostupnosti v práci . Dají se i koupit, ale nejsou nejlevnější.

Pokud není k dispozici extraktor, doporučil bych několik lázní v lékařském benzinu (hexanu), kdy brouky po pobytu v jedné "nejšpinavější" přesunu do další, kde koncentrace sádla v rozpouštědle je nižší... A to udělal třeba v serii 4 nádobek s rozpouštědlem. Extraktor (perkolace) to sice není, ale funguje to dobře - používal jsem to před sestavením Soxhletova BEETLEBUTTERMAKERU běžně .

Co se týče výtěžnosti sádla, jednou jsem odsadlovával 4 plné krabice Prioninů (Megopis, Prionus, Ergates, Prinobius, Opisognathus... etc), po odpaření hexanu (jen tak pro srandu) mi v baňce zbylo 230 g žluklého broukosádla (BEETLEBUTTER ). Ovšem jak prokoukli Prionini, to by jeden něvěřil .

Díky Michale za vyčerpávající odpověď. Osobně považuju za nejlepší hexan, ovšem v čistém stavu je drahý a těžko dostupný. Proto používám čistý lékařský benzín, který kupuji v 10 l kanystrech v ceně 80.-CZK/l (směs hexanů je jeho podstatnou složkou - viz přílohu). Už jsem to tady někde psal, ale zopakuji: brouky odmašťuji v petričkách a benzín vyměňuji vždy po několika hodinách tolikrát, kolikrát je potřeba - poslední výluh by měl být téměř zcela prostý tuku - což se pozná podle toho, že po odpaření benzínu na skle nezůstává mastný film). Brouci mi nikdy nezkřehli, běžně je rozvlhčuji a přepreparovávám, aniž by docházelo k jakékoli újmě. Ještě doplním, že obvyklá doba luhování je 24 hodin, přičemž benzín v petričkách vyměňuji 2-5 x.

Mick píše:Co se týče výtěžnosti sádla, jednou jsem odsadlovával 4 plné krabice Prioninů (Megopis, Prionus, Ergates, Prinobius, Opisognathus... etc), po odpaření hexanu (jen tak pro srandu) mi v baňce zbylo 230 g žluklého broukosádla ...

Ty tvoje obézity měly víc než 50 % sádla?

...byly to většinou brouci vydlabaní ze dřeva nebo vychovaní. A tím pádem obézní .

aphodius píše:Díky Michale za vyčerpávající odpověď. Osobně považuju za nejlepší hexan, ovšem v čistém stavu je drahý a těžko dostupný. Proto používám čistý lékařský benzín, který kupuji v 10 l kanystrech v ceně 80.-CZK/l (směs hexanů je jeho podstatnou složkou - viz přílohu). Už jsem to tady někde psal, ale zopakuji: brouky odmašťuji v petričkách a benzín vyměňuji vždy po několika hodinách tolikrát, kolikrát je potřeba - poslední výluh by měl být téměř zcela prostý tuku - což se pozná podle toho, že po odpaření benzínu na skle nezůstává mastný film). Brouci mi nikdy nezkřehli, běžně je rozvlhčuji a přepreparovávám, aniž by docházelo k jakékoli újmě. Ještě doplním, že obvyklá doba luhování je 24 hodin, přičemž benzín v petričkách vyměňuji 2-5 x.

To je myslím nejlepší a nejsnáze proveditelná metoda bez extraktoru. Dělal jsem to velmi podobně...

Tady přikládám foto luhovaných brouků, a jen doplním, že benzín s rozpuštěnými tuky z petriček odsávám velkou injekční stříkačkou a čistý doplňuji nalitím z láhve nebo opět velkou stříkačkou (pokud se bojím, že bych ho mohl rozlít kolem).

Pěkný! Mám pocit až budu líný tahat do laborky krabice s brouky, tak to s menší zvěří udělám doma s hexanem stejně (Petriček mam hafo a hexanu kanystr ).

článek o čištění

Pěkné, ale nechce se mi louskat tu anglinu - máš z toho nějaký převratný postřeh?

On už to tady kdysi psal Kormik, že tím ultrazvukem by to asi bylo pro pár brouků drahé, protože ten přístroj je drahý. Ale dal jsem to sem, protožře tam jsou i nějaké fotky jak se to dělá a pro zájemce je tam popsaný i návod.

Díky zejména Mickovi a Aphodiusovi za vyčerpavájící info.

Pro úplnost, můžu takto odmaštovat všechno, nebo to některé druhy nesnesou? Nerad bych něco zkazil.

Např. Saperdy, Rosalie.. projasní to barvy nebo se napustí špinavým benzínem z první lázně a už to nepůjde dolu?

Jen pro uspokojení mé zvědavosti - při takovém odmašťování brouků (ať už perchlorem nebo benzínem) vzniká spousta odpadu (např. když se mění použitá tekutina za čistou několikrát denně). Co s ním děláte?

LeChat píše:Pro úplnost, můžu takto odmaštovat všechno, nebo to některé druhy nesnesou? Nerad bych něco zkazil. Např. Saperdy, Rosalie.. projasní to barvy nebo se napustí špinavým benzínem z první lázně a už to nepůjde dolu?

Je pravda, že zástupci některých skupin vypadají po 24-hodinovém luhování ještě hůř než předtím (pozor - nečekat, že se barva projasní ihned po odpaření těch nejtěkavějších uhlovodíků - většinou to trvá tak 2-3 hodiny, někdy ale i dva dny, než se odpaří méně těkavé uhlovodíky!) - to se týká zejména barevných hrobaříků (Nicrophorus spp.) a zdobenců rodu Trichius. Pokud se to u některých kusů stane, je dobré luhovací proceduru zopakovat, třeba i dvakrát - pak by se kýžený výsledek už měl dostavit.

Štěpán píše:Jen pro uspokojení mé zvědavosti - při takovém odmašťování brouků (ať už perchlorem nebo benzínem) vzniká spousta odpadu (např. když se mění použitá tekutina za čistou několikrát denně). Co s ním děláte?

Já vzniklý výluh shromažďuju do prázdných litrových lahví, které po čase vyliju do kanálu před domem (používám lékařský benzín - perchlor bych nikam nelil!). Pokud někoho napadá ekologičtější řešení, sem s ním.

Ano. Zapálit to.

No lití do kanálu zrovna moc ekologické není, je to nebezpečný odpad. To už to zapálení je o něco lepší. A jinak v každém městě existují sběrné dvory, kde nebezpečný odpad můžeš bezplatně jako obyvatel města odevzdat. Do kanálu a popelnice to určitě nepatří.

Ještě mě napadá vylít to z okna - když je horko, tak to ani nedopadne na zem a ztratí se to v atmosféře.
Jinak by mě zajímalo, kolik z vás jezdí s benzínovým výluhem z brouků do sběrného dvora - ty Pepo ano? A kde máš záruku, že to tam pak zlikvidují ekologicky - já bych tomu, po zkušenostech s likvidací odpadu v našem regionu, moc nevěřil...

nalejte to do nádrže v autě po do sekačky na trávu se to trochu naředí a jak to jede

aphodius píše:...Jinak by mě zajímalo, kolik z vás jezdí s benzínovým výluhem z brouků do sběrného dvora - ty Pepo ano? A kde máš záruku, že to tam pak zlikvidují ekologicky - já bych tomu, po zkušenostech s likvidací odpadu v našem regionu, moc nevěřil...

Hmm, ale to už jsou jen výmluvy, že?

Jinak, doporučoval bych, toto celé odmáznout, bo to je přiznání k hrubému porušení několika zákonů (ochrana přírody, zákon o vodách (vodní zákon)... myslím, že by se jich ještě našlo i více). Když si tohle někdo přečte, tak: je mi sice celkem jedno, jestli na Aphodia vletí inspekce (ať už ČIŽP nebo VaK) a dostane flastr, ale neháže to dobré světlo na entomology, kdy na fóru je plno keců o ochraně přírody a jak to ti ochranáři dělají blbě a hned nato jak lejem benzín do kanálu. Nebo k tomu dopsat, že mám vyjímku dle § 16 vodního zákona (o čemž silně pochybuji).

Souhlas s Davidem - jako chemik vám můžu říct že lít odpadní rozpouštědla (obzvláště chlorovaná) do kanálů je neuvěřitelná prasarna az hlediska ochrany přírody fakt velkej průser... A také trestný čin . Ale o to nejde, spíš chci říci že nalitím jednoho litru perchloru nebo benzinu do vody otrávíte víze než 1 000 000 L vody a uděláte především perchlorem velkej problém čističce i toku kam voda doteče. Benzin raději spalte, rezidua jsou oproti znečištění vody marginalní ale chlorovaná rozpouštědla JEDINE NA ODPADNI DVUR.

Á jé, otevřel jsem Pandořinu skříňku :-) Asi nejlepším řešením je shromažďovat chemikálii ve velké lahvi a pak odnést na sběrné místo. Pokud je toho málo, tak nechat volně odpařit nebo spálit (ale bacha, tam zase asi porušujete požární předpisy!).
Lít to do kanálu, je fakt prasárna non plus ultra!