Yohaness píše:Ještě pro Aphodiuse, napsal jsi:
Aha - takže pokud stádo bučí něco, s čím se nemůžu ztotožnit, měl bych se přesto přizpůsobit jako za bolševika? Možná bys mohl založit lágr na převýchovu moderně uvažujících entomologů, jako jsem já nebo Wayup... Skutečně dobrá argumentace, to nemohu říct... Napsal jsem jen, že by bylo dobré se zamyslit nad ostatnímy názory. Bohužel ale je to tvoje argumentace co tak trochu postrádá smysl. Nevím, proč takto reaguješ, ale v poslední době jsem si už zvykl. Všichni chodí na přechodu na zelenou - ok, choď si na červenou, ale co sem taháš stádo a bolševika? Myslím, že si děláš tak akorát ostudu chlapče.
Obávám se, Honzo (chlapče), že ostudu si děláš pouze Ty sám - a to poměrně dosti hloupými přirovnáními, jak již napsal kolega Wayup. Zde se diskutuje o tom, jak kdo přistupuje k práci s lokalizací preparátů. To, že většina něco dělá tak a tak, neznamená, že je to jediná správná cesta. Tvé přirovnání k chození na červenou má k adekvátnosti s touto debatou skutečně velmi, velmi daleko. Přecházení na zelenou je zákonem daný předpis, závazný pro všechny obyvatele toho kterého státu, kde takový zákon platí, a důvodem jej respektovat není jen možnost vystavit se sankci, ale třeba i eventuální ztrátě života po srážce s jedoucím automobilem. Pro práci s etiketami pod entomologickými preparáty neexistuje žádný obecně závazný předpis, a důsledky vybočování z řady v přístupu k lokalizačním etiketám obvykle nevedou k sankcím ani ke ztrátě života (i když - možná se mýlím: z reakcí některých kolegů by se dalo vydedukovat, že již nějaké vraždy kolegů, nerespektujících jejich zásady, mají na kontě, nebo k nim v budoucnu s velkou pravděpodobností dojde).
Ptáš se mě na důvody, proč vyměnit lokalitní lístek za nový. Předem opět zdůrazňuji (pořád dokola), že to dělám jen v případech recentních etiket, převážně tištěných na PC, a to v odůvodněných případech.
Zde tedy vyjmenuji některé příklady důvodů pro výměnu lokalizační etikety:
1) původní etiketa je nekvalitně a málo čitelně vytištěna (napsána), takže hrozí chybná interpretace údajů na ní uvedených, nebo bylo k její výrobě použito nekvalitních materiálů (např. tisk na papír nízké gramáže, který se kroutí, v důsledku čehož se odlupuje použitý recyklovaný toner, nebo etiketa napsaná propiskou či fixem, jehož barva časem bledne, apod.) - takový štítek je nutno vyhodit a nahradit novým, aby nemohlo dojít k pozdějšímu chybnému výkladu lokalizačních dat nebo k jejich úplné ztrátě.
2) původní etiketa obsahuje zavádějící, nedostatečné nebo nepřesné údaje - zde opět nahrazuji etiketou s údaji precizními, zjištěnými přímo od autora nálezu (příklad jsem uvedl výše: "Prostějov" se změnil na "Čelechovice na Hané env., Státní lom env.") - původní etiketu ve snaze o dobrou věc doporučil zachovat chudák Nebria, a to v případech, že z téhož data existuje ve více sbírkách série kusů se stejnou zavádějící lokalizací - aby pak nemohlo dojít např. k opublikování (různými autory) dvou různých lokalit vztahujících se ve skutečnosti k nálezu z jediné lokality. Později jsem si však uvědomil, že ani tato Nebriova připomínka nemá příliš opodstatnění, protože se zcela běžně setkáváme s jiným jevem, který bych popsal následovně:
sbíráte na lokalitě společně s kolegy, ale každý z vás lokalizaci uvede po svém: jeden napíše přesné místo nálezu, např. "Lanžhot env., Polinský vršek", druhý uvede "Lanžhot", třetí "Břeclav env." a čtvrtý "Pohansko". Co k zavádějící lokalizaci mnohé kolegy vede? Často je to snaha utajit přesnou lokalitu, ale může to být i neznalost zeměpisných názvů a chybná lokalizace v důsledku omylu. Tomuto jevu se prakticky nedá zabránit (mimochodem, byl jsem se samotným Nebriou na jedné lokalitě, jejíž lokalizaci uvádíme každý po svém - v tomto případě oba správně, ale drobné formální rozdíly se najdou). Takže pokud se mi dostane do sbírky brouk se zavádějící lokalizací, a já správnou lokalizaci znám, původní etiketu vyhodím a dám novou se správnými přesnými údaji - je to moje zodpovědnost vůči budoucím generacím badatelů! Sám opublikuji pokud možno jen údaje prověřené, upřesněné a doplněné co největším množstvím údajů.
3) původní etiketa obsahuje evidentní pravopisné či jiné formální nebo obsahové chyby, překlepy nebo chybnou transkripci zeměpisných názvů z jazyků nepoužívajících latinku.
3) lokalizace na původní etiketě dovoluje více různých interpretací místa nálezu, např. "Moravia, Petrovice" (na Moravě je Petrovic celkem osm) - po upřesnění místa nálezu samotným sběratelem opět starou etiketu nahrazuji etiketou s upřesněným údajem.
4) čím míň etiket pod broukem je, tím míň omylů a chyb v interpretaci údajů na nich uvedených může vzniknout. Pod broukem by měla být etiketa lokalizační, dále etiketa s popisem okolností nálezu nebo chovu z vývojového stadia (není nutno, ale záhodno, zejména u nálezů vzácných druhů - příklad jsem opět uvedl výše) a konečně determinační etiketa. Toť vše. Brouk pod nímž se mačká deset lístků, je pro publikujícího faunistika vždy velké množství zbytečné práce navíc.
5) nejsou respektovány obecně zaužívané zásady správné lokalizace (např. chybí tak základní údaj jako je název země nebo její zkratka, např. CZ nebo SK).
A konečně za 6) důvod, který je snad nejvíce napadán - úpravnost a vizuální jednotnost, ucelenost a přehlednost sbírky. Přiznám se, že lokalitní štítky formátu A4 nahrazuji formátem 11 x 4.5 mm. Ukamenujte mě za to!
Upozorňuji, že při nahrazení původní etikety novou, je nutno mít stoprocentně zjištěny údaje, které na novém lístku budou, aby nedošlo k omylu - je třeba k tomu přistupovat zodpovědně, pozorně a svědomitě!
Jinak Wayup to napsal i za mě: u některých kolegů (nic ve zlém) mám dojem, že sbírají spíše etikety pod brouky, zatímco samotný preperát u nich hraje "druhé housle"...
