Lékárenský benzín na odmašťování brouků

[LeChat]

To se mi nikdy nestalo. Byli ti brouci vysušení úplně? Nebyli ještě částečně zavodnění?

Ano, několik let ve sbírce.

[Hali+]

Doporučuji pověsit si do skříně s krabicemi:

VLASOVÝ VLHKOMĚR VT13
https://lihne-inkubatory.cz/Vlasovy-vlhkomer-vt13/

[ivo]

Kdyz jsme u te vlhkosi,jakou mate vlhkost v mistnosti se sbirkami?
Ja mam tak kolem 50 procent.Je to dobra vlhkost?Jeste nedavno,nez jsem si koupil odvlhcovac vzduchu jsem mel vlhkost tak kolem 75 procent,a nekteri brouci mi plesniveli.Ted je to v pohode.

[aphodius]

To se mi nikdy nestalo. Byli ti brouci vysušení úplně? Nebyli ještě částečně zavodnění?

Ano, několik let ve sbírce.

Hmmm, možná to bude souviset s vlhkostí vzduchu v místnosti. Já měl sbírky v panelákovém bytě, kde bylo ústřední topení a tím pádem absolutně suchý vzduch.

[LeChat]

Nemyslím si, že by to mohlo souviset. Materiál mi schne normální rychlostí. Brouky na odmaštění mám uzavřené v zavařovacce, která dobře těsní.

[aphodius]

A jaké druhy nebo rody to byly? Já sbíral Scarabaeoidea, u nichž se mi to nikdy nestalo. Ještě dotaz: je jistota, že se ve Tvém případě jednalo opravdu o čistý lékařský benzín? Nemohlo jít o lihobenzín? Třeba Ti v lékárně místo benzínu dali lihobenzín.

[Vindobon]

Jednou se mi stalo, že jsem v rámci výměny získal několik desítek preparovaných střevlíčků naráz, přepíchal jsem je do sbírkové krabice a po několika týdnech jsem vytřeštil oči, že chytili plíseň. Bydlím v pátém patře a byt je suchý. Asi byli vypreparovaní nedávno a ještě nebyli vyschlí. Kvalitní sbírkové krabice těsní dobře a pokud do nich napícháme čerstvě preparované, nedostatečně vysušené brouky, nemá se z těch krabic vlhkost jak dostat.

Existuje možnost skladovat v benzínu nepreparované a nevysušené brouky, jen snad půl hodiny nebo hodinu mírně oschlé po vyndání ze smrtičky (dáme-li je do benzínu přímo ze smrtičky, hrozí "dlouhé krky"). Zůstanou vláční, lze je takto ve vláčném stavu skladovat ponořené do benzínu i několik let a dají se kdykoli přímo preparovat (akorát při preparování strašně smrdí ten benzín, takže já to takto už hodně dlouho nedělám).

Čerstvě preparované brouky buď nechávám několik týdnů vyschnout v nějaké kartónové krabici, která chrání pouze před prachem, jinak ale větrá. Pokud čerstvě preparované brouky napíchám do kvalitní, dobře těsnící sbírkové krabice, první tři dny krabici otevírám a větrám minimálně jednou za den a další 3 týdny minimálně jednou za tři dny, abych měl jistotu, že brouci dobře vyschnou. Pokud je brouk opravdu suchý, neočekával bych, že by v benzínu mohl změknout. Benzín je apolární, voda je polární rozpouštědlo. K rozvlhčení brouka je zapotřebí vody; neumím si představit, že by bylo možné suchého brouka rozvlhčit apolární tekutinou. Ani neodmaštěný brouk by v benzínu neměl "změknout" (ale může se odmastit, alespoň pokud je benzínu dostatečné množství).

[aphodius]

...akorát při preparování strašně smrdí ten benzín...

Čistý benzín je prakticky bez zápachu - jen s lehkým uhlovodíkovým tónem.

Tady se dá koupit (dost podražil, ale při koupi 10 l stojí litr jen 118,-Kč):

https://www.verkon.cz/laboratorni-chemi ... pismeno/b/

Já ročně těch 10 l běžně spotřeboval. Používal jsem i čistý hexan, ale ten neměl takové odmašťovací účinky jako benzín (= směs několika uhlovodíků - viz pdf se složením ve výše uvedeném odkazu).

[Vindobon]

Čistý benzín je prakticky bez zápachu - jen s lehkým uhlovodíkovým tónem.

Tak možná nebyl ten benzín čistý, nebo smrděl v úspěšné kooperaci s těmi brouky. A přiznám se, že bych nechtěl čuchat ani lehký uhlovodíkový tón.

[marion]

mimo téma - mně lékařský benzín voní, stejně jako jiná organická rozpouštědla, asi to je hodně individuální
PS-nejsem fěťák :-)

[Vindobon]

Rakovina je jedním z nejčastějších zkracovačů lidského života, ale téměř nikdy nelze vystopovat její konkrétní příčinu. Za sebe jsem už před mnoha lety učinil rozhodnutí, že její příčina spočívá v nedozírném množství chemikálií, kterými jsme dnes obklopeni, které ale ještě před 150 lety buď vůbec neexistovaly, nebo jsme s nimi nepřicházeli do styku*. Prostě jsem se tak rozhodl a vyvodil důsledek vyhýbat se v rámci možností všemu, na co nás evoluce neměla čas připravit. Nevím a ani nemám potřebu řešit, zda se toto moje rozhodnutí zakládá na poznatku, na intuici nebo na nepřímých důkazech. Pocítím-li potřebu řešit, zda je to rozhodnutí vůbec správné, řídím se podle mého hesla "vyhni se jakkoli malému riziku, jsou-li náklady s vyhnutím se pojící ještě menší než riziko". Páry benzínu pro mne spadají do kategorie rizik, kterým je velmi snadné se vyhnout, a neřeším, zda voní nebo smrdí, ani zda už někdo provedl randomizovanou dvojitě zaslepenou studii o tom, zda jsou opravdu karcinogenní.

*) Do této definice spadá i radioaktivita. Vyzařují ji chemikálie, se kterými až do poloviny 20. století přicházel do styku jen nevýznamný zlomek lidské populace.

[karlos]

Rakovina je jedním z nejčastějších zkracovačů lidského života, ale téměř nikdy nelze vystopovat její konkrétní příčinu. Za sebe jsem už před mnoha lety učinil rozhodnutí, že její příčina spočívá v nedozírném množství chemikálií, kterými jsme dnes obklopeni, které ale ještě před 150 lety buď vůbec neexistovaly, nebo jsme s nimi nepřicházeli do styku*. Prostě jsem se tak rozhodl a vyvodil důsledek vyhýbat se v rámci možností všemu, na co nás evoluce neměla čas připravit. Nevím a ani nemám potřebu řešit, zda se toto moje rozhodnutí zakládá na poznatku, na intuici nebo na nepřímých důkazech. Pocítím-li potřebu řešit, zda je to rozhodnutí vůbec správné, řídím se podle mého hesla "vyhni se jakkoli malému riziku, jsou-li náklady s vyhnutím se pojící ještě menší než riziko". Páry benzínu pro mne spadají do kategorie rizik, kterým je velmi snadné se vyhnout, a neřeším, zda voní nebo smrdí, ani zda už někdo provedl randomizovanou dvojitě zaslepenou studii o tom, zda jsou opravdu karcinogenní.

*) Do této definice spadá i radioaktivita. Vyzařují ji chemikálie, se kterými až do poloviny 20. století přicházel do styku jen nevýznamný zlomek lidské populace.

https://www.dobravec.cz/rakovinu-meli-u ... lci_ar_134

[marion]

ad Vindobon - plně s tebou souhlasím, mimochodem lékařský benzín používám jen zcela výjimečně, když mastný brouk nejde determinovat tak 2-3x za rok a žádná rozpouštědla nečichám, naopak mi vyloženě vadí různé antiperspiranty (ne kolínská voda či parfém) a aviváže, kdy začnu kašlat a smrdí mi - myslím že taky pro ně patří tvá charakteristika potenciálního rizika. Z běžných, tolerovaných věcí je to kouření a alkohol (což není nic jiného než organické rozpouštědlo) naopak je spousta chemikálií, kterým se v běžném životě vyhnout nelze
ad karlos - četl jsem jen začátek, ale nádory kostí a mozku vznikají často i u dětí a často jsou příčiny vzniku jiné než expozice škodlivinám a je pravděpodobné, že zhoubné bujení bylo na nějaké úrovni vždycky jde jen o množství výskytu, takže proč ne, tato data je nutno hodnotit statisticky. Jednotlivé případy jsou jen příběhy a jak píše Vindobon, lépe se rizikům vyhýbat. Pokud pomineme strukturu výskytu nádorů, ale vezmeme v úvahu jen jejich absolutní počty, tak zhoubné nádory dramaticky stoupají s věkem - délka expozice škodlivinám ať už o nich víme nebo ne, stárnutí buněk, selhání ochranných mechanismů atd.... např. u karcinomu prostaty, který jednoznačně stoupá s věkem, mají urologové takovou vtipnou tezi, že každý chlap dostane rakovinu prostaty, ale ne každý se toho dožije

[Vindobon]

Ad Karlos: Jak píše Marion, podstatná je četnost výskytu a ta je dnes dost hrozivá. Nicméně už před lety mě napadla otázka, jak častá asi musela být rakovina už u našich předků, když začali používat oheň a ochutnávat pečené a zřejmě i přepálené maso. Jednotlivý nález rakoviny u fosilního neandertálce tedy jednak moc nevypovídá a jednak může mít souvislost s využíváním ohně.

Podle stop v jeskyni Wonderwerk člověk začal používat oheň už před miliónem let a třeba zrovna v této jeskyni (kromě konzumace potenciálně připálených bílkovin) se asi musel hodně nadýchat kouře.

V jaskyni Wonderwerk sa ohnisko nachádzalo pomerne ďaleko od vchodu, vďaka čomu bolo chránené pred poveternostnými podmienkami.

[LeChat]

A jaké druhy nebo rody to byly? Já sbíral Scarabaeoidea, u nichž se mi to nikdy nestalo. Ještě dotaz: je jistota, že se ve Tvém případě jednalo opravdu o čistý lékařský benzín? Nemohlo jít o lihobenzín? Třeba Ti v lékárně místo benzínu dali lihobenzín.

Nedali. Mám lékařský benzín přímo z nemocnice. Následně jsem koupil zde: https://www.oleje.cz/p/benzin-lekarsky- ... 9-l--20804

Brouci poměrně rychle vyschnou, neodlepují se ze štítků. Ani jsem si prokazatelně nevšiml zda se rozhodí preparace, pokud se jich neodtknu. Ale jak jsem již psal, zvlášť u menších druhů lze např. s tykadly téměr volně hýbat. Zarazilo mě to, protože vím, že lékařský benzín na sucho používá řada z vás.

[LeChat]

ad Vindobon - plně s tebou souhlasím, mimochodem lékařský benzín používám jen zcela výjimečně, když mastný brouk nejde determinovat tak 2-3x za rok a žádná rozpouštědla nečichám, naopak mi vyloženě vadí různé antiperspiranty (ne kolínská voda či parfém) a aviváže, kdy začnu kašlat a smrdí mi - myslím že taky pro ně patří tvá charakteristika potenciálního rizika. Z běžných, tolerovaných věcí je to kouření a alkohol (což není nic jiného než organické rozpouštědlo) naopak je spousta chemikálií, kterým se v běžném životě vyhnout nelze
ad karlos - četl jsem jen začátek, ale nádory kostí a mozku vznikají často i u dětí a často jsou příčiny vzniku jiné než expozice škodlivinám a je pravděpodobné, že zhoubné bujení bylo na nějaké úrovni vždycky jde jen o množství výskytu, takže proč ne, tato data je nutno hodnotit statisticky. Jednotlivé případy jsou jen příběhy a jak píše Vindobon, lépe se rizikům vyhýbat. Pokud pomineme strukturu výskytu nádorů, ale vezmeme v úvahu jen jejich absolutní počty, tak zhoubné nádory dramaticky stoupají s věkem - délka expozice škodlivinám ať už o nich víme nebo ne, stárnutí buněk, selhání ochranných mechanismů atd.... např. u karcinomu prostaty, který jednoznačně stoupá s věkem, mají urologové takovou vtipnou tezi, že každý chlap dostane rakovinu prostaty, ale ne každý se toho dožije

Ano stáří je jedním z hlavních faktorů. A je třeba k tomu ještě dodat, že zde hraje podstatnou roli genetická zátěž, kde ještě všechny mutované geny způsobující nádorová onemocnění jistě neznáme. Např. geny BRCA1 a 2 jsou od určitého věku zodpovědné za výskyt rakoviny prsu s cca 80% jistotou u žen.

[aphodius]

...Nicméně už před lety mě napadla otázka, jak častá asi musela být rakovina už u našich předků...

Kdysi jsem četl článek, že např. ve středověku byla rakovina daleko častější než dnes (na rakovinu kostní dřeni zemřel např. i panovník Ladislav Pohrobek ve věku pouhých 17 let) - a to prý kvůli způsobu stravování a celkově špatným podmínkám života: lidé jedli často plesnivé potraviny (hlavně brambory a obiloviny) nevhodně uskladněné ve vlhkých sklepích, také způsob vytápění a tepelného zpracování jídla byl silně karcinogenní.

Zde je tabulka s průměrnou očekávanou délkou života napříč posledními staletími - začalo to strmě stoupat až ve 20. století (takže ty chemikálie, které nás všude obklopují, nám nejspíš svědčí):

Překlad legendy ke grafu:
Uvedena je "průměrná délka života v daném období". Jedná se o průměrný počet let, kterých by se novorozenec dožil, pokud by věkově specifické ukazatele úmrtnosti v aktuálním roce zůstaly stejné po celou dobu jeho života.

[marion]

BRCA není pro karcinom prsu bez významu ani u mužů.
ad aphodius neznám statistiky, ale úmrtí na zhoubné nádory bylo zřejmě dříve nevýznamné pokud je průměrné dožití 40 let, tak se nádory nevyvinou, podstatné byly infekce (ATB, očkování), následky úrazů (včetně válečných) a neřešení závažných nemocí (třeba zánět "slepého střeva " byl asi neřešitelný, úmrtí žen při porodu dětí po narození.....) s délkou dožívání stoupají nemoci. Nepamatuju si přesně, ale četl jsem,že např tuším v USA se 80% nákladů na zdravotnictví spotřebuje v posledním půlroce života. Zajímavý "bonmot" měl Pollert v době covidu, něco v tom duchu že před 20-30 lety by většina starých lidí na covid nezemřela, protože už by byli mrtví- viz graf výše

[J.P.]

Kdysi jsem četl článek, že např. ve středověku byla rakovina daleko častější než dnes (na rakovinu kostní dřeni zemřel např. i panovník Ladislav Pohrobek ve věku pouhých 17 let) - a to prý kvůli způsobu stravování a celkově špatným podmínkám života: lidé jedli často plesnivé potraviny (hlavně brambory a obiloviny) nevhodně uskladněné ve vlhkých sklepích, také způsob vytápění a tepelného zpracování jídla byl silně karcinogenní.

Ladislav Pohrobek ani jiní Evropané ve středověku určitě plesnivé brambory nejedli. Do Evropy je dovezli Španělé až v polovině 16 století a k nám je nechala dovézt až Marie Terezie v 18. století.

[aphodius]

...četl jsem, že např. tuším v USA se 80% nákladů na zdravotnictví spotřebuje v posledním půlroce života.

No to je masakr - to by mě vůbec nenapadlo! Já bych u sebe raději ten poslední půlrok života uměle na přístrojích neprodlužoval - zbytečně to odčerpává prostředky pro jiné a mně by to jen prodloužilo trápení...

Ladislav Pohrobek ani jiní Evropané ve středověku určitě plesnivé brambory nejedli. Do Evropy je dovezli Španělé až v polovině 16 století a k nám je nechala dovézt až Marie Terezie v 18. století.

To je fakt, že brambor v Evropě se to v době středověku týkat nemohlo, nicméně po jejich zavedení jako běžné potraviny se často konzumovaly nahnilé či plesnivé. Dnes si můžeme vybírat, co a v jaké kvalitě si dáme k snídani, obědu, věčeři... Nechtěl bych žít v 19. století.