Re: Preparace lihového materiálu
Napsal: 26 úno 2024, 16:18
Nevím odkud, ale v hlavě mám 1 g pepsinu na 1000 ml 0,1 N roztoku HCl, nicméně v článku, který mám uložený, píše Händel (1993) 1 g pepsinu, 100 ml vody, 1 ml koncentrované HCl. Možná bych zkusil nejdřív variantu s menším množstvím pepsinu, a až když to nepůjde, tu koncentrovanější (1 g pepsinu, píše autor, rozloží 3 kg bílkovin). Brouky vložíme přímo do roztoku a počkáme jeden den nebo několik málo dnů. Optimální reakční teplota je 37 °C, funguje to ale i v pokojové teplotě. Princip spočívá v tom, že pepsin v kyselém prostředí a při teplotě (zhruba) lidského žaludku štěpí bílkoviny (možná výše zmíněný neuspokojivý účinek hyadázy byl zapříčiněn nevhodnou teplotou nebo nevhodným pH — Hali+ nepíše nic o tom, že by přidával kyselinu).
Varování pro náhodné kolemjdoucí bez chemických znalostí:
Kyselinu ředíme tak, že ji v malém množství pomalu a opatrně necháme stékat po skleněné tyčince do studené vody. Ředěním se roztok samovolně zahřívá. Nikdy nelejeme vodu do kyseliny, hrozí potom stříkání, prskání, bolestivě rozleptaná kůže, popáleniny a díry v oděvu. Ochranné brýle jsou samozřejmostí. Koncentrovaná ("kouřící") kyselina solná je silná žíravina, její výpary poleptají i dýchací cesty, pozor na to, podle množství kyseliny resp. intenzity poleptání může být poleptání dýchacích cest i smrtelné. Koncentrace 0,1 N HCl je hodně zředěná, odpovídá zhruba žaludečním šťávám člověka a kdo si vzpomíná, jak se naposledy poblil, tak si možná vzpomíná též na to, že i taková slabá koncentrace kyseliny solné dokáže nepříjemně podráždit dýchací cesty, jestliže člověk jen malinko zvratků vdechne.
Jako alternativu jsem někde četl, že prý na rozvlhčení cvičících brouků funguje i obyčejný prací prášek ve vodě. Ten taky obsahuje nějaké enzymy, štěpící bílkoviny (kdyby tomu tak nebylo, flek od guláše by nešel vyprat...).
Händel J. 1993: Aufweichverfahren für Insekten. PDF
Varování pro náhodné kolemjdoucí bez chemických znalostí:
Kyselinu ředíme tak, že ji v malém množství pomalu a opatrně necháme stékat po skleněné tyčince do studené vody. Ředěním se roztok samovolně zahřívá. Nikdy nelejeme vodu do kyseliny, hrozí potom stříkání, prskání, bolestivě rozleptaná kůže, popáleniny a díry v oděvu. Ochranné brýle jsou samozřejmostí. Koncentrovaná ("kouřící") kyselina solná je silná žíravina, její výpary poleptají i dýchací cesty, pozor na to, podle množství kyseliny resp. intenzity poleptání může být poleptání dýchacích cest i smrtelné. Koncentrace 0,1 N HCl je hodně zředěná, odpovídá zhruba žaludečním šťávám člověka a kdo si vzpomíná, jak se naposledy poblil, tak si možná vzpomíná též na to, že i taková slabá koncentrace kyseliny solné dokáže nepříjemně podráždit dýchací cesty, jestliže člověk jen malinko zvratků vdechne.
Jako alternativu jsem někde četl, že prý na rozvlhčení cvičících brouků funguje i obyčejný prací prášek ve vodě. Ten taky obsahuje nějaké enzymy, štěpící bílkoviny (kdyby tomu tak nebylo, flek od guláše by nešel vyprat...).
Händel J. 1993: Aufweichverfahren für Insekten. PDF