Štítky - lokalitní, determinační, sbírkové...

[marion]

Já nechovám, tak to ber jen takové předvánoční zašťourání pro legraci, kdy řešíme latinskou nomenklaturu zda ex larvae ex larva či ex larvis a pomíjíme zásadní problém že je z kukly, můj příspěvek byl spíše žertovný. :-)

[Vindobon]

Já většinou píšu, z čeho daný exemplář vylezl - na štítku tedy není ex larva, ale např. ex Carpinus, ex Inonotus sp. atd. Je v tomto případě předložka "ex" dobře?

Předložka ex asi bude dobře, v překladu znamená "z". Ale nepovím ti, zda je nutné skloňovat ten habr, tedy zda je v případě latiny (kterou stejně už dnes skoro nikdo neumí) možné psát "z habr" místo "z habru". Co se týče latinské gramatiky, tak to nám snad řekne afouš, jen je otázka, jestli to používání "ex" s nominativem místo s ablativem není už natolik vžité, že to lze vnímat jako usus.

Jinak tvoje metoda velmi elegantně obchází problém s (ne až tak zajímavým) určováním vývojového stadia a navíc poskytuje zajímavou informaci.

Já nechovám, tak to ber jen takové předvánoční zašťourání pro legraci, kdy řešíme latinskou nomenklaturu zda ex larvae ex larva či ex larvis a pomíjíme zásadní problém že je z kukly, můj příspěvek byl spíše žertovný. :-)

Jo, v pohodě. Ale zas tak nezajímavé to není. Každopádně osobně se snažím vyhýbat zavádějícím údajům a je dobré si i tyhle souvislosti uvědomit.

[marion]

za sebe to řeším jak píše kolega výše napíšu z jakého dřeva pokud vím, ale jak říkám, mé odchovy jsou v rámci kusů za rok, nevěnuju se tomu.

[aphodius]

Pokud jsou počet exemplářů a úspěšnost chovu opravdu zajímavé údaje, jsou velmi pravděpodobně zmíněny i v publikaci.

Tato teze ovšem předpokládá, že údaje o každém dokladovém kusu byly někde publikovány. Opak je však skutečností - drtivá většina dokladových kusů ve sbírkách soukromých i institucionálních nemá své údaje nikde opublikovány. Když potom po desetiletích objevím v nějaké zapadlé sbírce brouka s údajem "ex larvis", je jasné, že že nález byl početnější než jeden kus, což může být v konkrétních případech cenná informace. Za cennou informaci se rovněž např. považují údaje o expedici, které mnozí sběratelé dávají na zvláštní dodatkovou etiketu umístěnou pod štítkem lokalizačním - zde ukázka:

ukázka etiketace.png (10.07 KiB) Zobrazeno 15268 x

Obecně platí, že čím víc údajů se mi podaří pod brouka vecpat, tím lépe (na publikování těchto údajů se vůbec nelze spoléhat - kdoví, kam se dokladový kus dostane a kdo a jakým způsobem s ním bude v budoucnu pracovat!). Přikládám další ukázku etiketace - všechny tyto štítky jsou pod jediným dokladovým kusem (bez ohledu na to, zda údaje o něm jsou/budou nebo nejsou/nebudou publikovány):

...a pokud píšu se zarovnáním doleva, bývá místo pro špendlík spíš na konci řádku...

Jak vidíš na mé ukázce výše, lokalizační údaje lze ne etiketě i vycentrovat - pak vzniká místo z obou stran, přičemž čitelnost ani estetiku to nijak zvlášť nenaruší.

[aphodius]

Předložka ex asi bude dobře, v překladu znamená "z". Ale nepovím ti, zda je nutné skloňovat ten habr, tedy zda je v případě latiny (kterou stejně už dnes skoro nikdo neumí) možné psát "z habr" místo "z habru". Co se týče latinské gramatiky, tak to nám snad řekne afouš, jen je otázka, jestli to používání "ex" s nominativem místo s ablativem není už natolik vžité, že to lze vnímat jako usus.

Předložka "ex" se v latině vždy pojí s ablativem, tedy by to mělo vypadat např. takto (myslím, že jsou zastoupeny všechny vzory koncovek pro známé dřeviny i výjimka pro Quercus):

z habru = ex carpinō (plurál: ex carpinīs)
z dubu = ex quercū (plurál: ex quercubus)
z lípy = ex tiliā (plurál: ex tiliīs)
z modřínu = ex larice (plurál: ex laricibus)
z jedle = ex abiēte (plurál: ex abiētibus)
z javoru = ex ācrī (plurál: ex ācribus)
z ořešáku = ex jūglānde (plurál: ex jūglāndibus)

Pozn.: vodorovnou čárkou nad samohláskou je naznačen přízvuk a tedy i délka při výslovnosti. Dále si dovolím připomenout, že jména stromů jsou v latině vždy femininum.

[J.P.]

Já mám oba štítky tak, aby byly čitelné zleva (když držím špendlík pravou rukou, je to přirozené). U prvního brouka v řádce pak jen pootočím determinační štítek o 90° vlevo. Ale ať si to každý označuje, jak mu to vyhovuje. Hlavně když je z toho patrné, kde, kdy a kdo toho brouka sebral. A pokud máme brouky určené, je důležité dát determinační štítek pod každého brouka, ne jen pod prvního. V budoucnu se může sbírka rozdělit mezi více majitelů a spousta brouků by pak musela být znovu determinována.

[Vindobon]

z jedle = ex abiēte (plurál: ex abiētibus) etc...

Ješišku na kšišku, tak to asi začnu psát "aus Lärche", "aus Fichte" und so weiter. Dane, jak by se řeklo "z abieta" nebo "z querceta"?

Nicméně možná mě napadá řešení: V angličtině znamená "ex" totéž co v latině, tím pádem "ex Larix" je anglicky a je to totéž jako psát česky "z Larix". To by šlo, ne? A teď mě napadá, že "ex larvae" by vlastně taky šlo vnímat jako angličtinu a potom by to bylo přípustné (tedy pomineme-li nelogické sloučení se více larev do jednoho výsledného imága) (tedy pomineme-li možnost, že jedna larva ty ostatní pozřela).

Čím víc údajů pod broukem, tím lépe, to je samozřejmě v zásadě správné, ale všechno má své meze. Pokud je pod broukem pět etiket, nic na nich nepřečteš, aniž bys je sundal nebo alespoň otočil, a když se takové sundání nebo otočení párkrát zopakuje, začne se všech těch pět etiket protáčet, s mimořádnou oblibou každá jiným směrem, pak při přepichování brouků zůstane ta nejspodnější elektrostaticky přilepená na polystyrénu, a když vědec zjistí, že mu takto popadaly etikety pod několika brouky a začne je na špendlíky vracet, spolehlivě dojde k záměnám. Řekl bych tedy, že i zde platí heslo "všeho s mírou". Osobně dávám etiket jen tolik, aby mezi nimi byly alespoň dva-tři milimetry a text šel přečíst bez nutnosti na etiketu sahat.

Vycentrovaný (nebo doprava zarovnaný) text se hodí na básničku, na lokalitním štítku nemá co dělat. :-) Lokalitní štítky zarovnávám doleva už čtyřicet let a protože i determinační štítek je zvykem číst shora dolů, nebudu to měnit.

[aphodius]

Ještě k tomu skloňování názvu stromů: další výjimkou je Pinus (= borovice), která má dvojí skloňování, a to buď podle 4. deklinace nebo podle 2. deklinace:

z borovice:
= ex pīnū (plurál: ex pīnibus) [4. deklinace]
= ex pīnō (plurál: ex pīnīs) [2. deklinace]

Seznam deklinací v latině:

deklinace v latině.png (5.41 KiB) Zobrazeno 15240 x

[aphodius]

V angličtině znamená "ex" totéž co v latině.

Tak to tedy neznamená. "Ex" je v angličtině "bývalý", jako předložka se to vůbec nepoužívá (používá se "from").

[marion]

toto jsem stáhnul ze slovníku na Seznamu
ex[eks] Přehrát zvuk
bývalý / bývalá , exmanžel / exmanželka
z , od , mimo
bez daného poplatku ap.
ex- , bývalý ve funkci ap.

je tam i "z", myslím si, alespoň dele mých zkušeností, že angličtina přejala spoustu latinských výrazů a jen se vyslovují anglicky

klasická je pochva-vagina

pochva
sheath
scabbard
vagina
Pokročilá gramatikaZákladní fráze
rod ženský
(na zbraň) sheath
(na meč) scabbard
(vagina) vagina
(ochranný obal) sheath

[bozapetr]

navrhuju psat jen zemi ( nebo sirsi oblast), rok a jmeno sberatele ... co ty dalsi generace entomologu budou delat ? o cem budou diskutovat?

nebo v dobe moderni tiskneme pod brouky stitky s QR kodem ... bude tam video z odchytu, web stranky o lokalite a obsahly seznam literatury .... treba -))

upozornuju, ze mam v sobe ctvrteho panaka vynikajiciho vajecnaku od edy -))

[Vindobon]

"Ex" může být v angličtině více slovních druhů, mimo jiné to může být předložka a ta pak má význam českého bez, od, z (německého ohne, ab, aus; viz anglicko-německý slovník). (Zda "se to" jako předložka používá nebo nepoužívá v běžně mluvené angličtině, nemá myslím v naší souvislosti valný význam.)

[hong]

Vindobone, navazuji na tvůj dlooooouhý příspěvek na předešlé straně (nechci to sem kopírovat, to by bylo půl stránky pryč). Reaguji na téma, psát či nepsát-li "ex ovo" a kdy. Já podle vzoru svého staršího a zkušeného přítele píšu "cult. lab." - tedy pro případ, že jsem brouka prokazatelně v domácích podmínkách "otočil". "Ex ovo" tedy nepoužívám nikdy...

[Vindobon]

Je pravda, že to "ex ovo" není úplně přesné, pokud nechávám brouky kopulovat (doslovně by "ex ovo" znamenalo, že jsem nalezl už vykladená vajíčka), ale myslím že je to celkem vžité a tato nepřesnost mi nepřijde až tak zásadní. V "lab." točím tak leda občas nějakého tesaříka, zatímco krasce točím ve venkovních klecích na balkóně a tam by mi "lab." připadalo zavádějící.

[míra]

Pánové, poslední příspěvky jsem tak, nějak no moc nečetl. Je to nějaká vyšší dívčí pro psaní štítečků...
Nicméně jsem rád, že to vlákno čtu, neb příspěvek kolegy Mariona mi připomněl, že jsem jaksi doma zapomněl tento týden na "ty věci", tedy ex ex
Jdu na to.

[aphodius]

Ad Marion a Vindobon: údaje ze slovníku jsou jedna věc, užitá praxe druhá. Žádný Angličan, Američan, Kanaďan ani Australan nepoužívá slovo "ex" jako předložku, i když se takto vyskytuje v teoretických slovnících. Živý jazyk je něco jiného než slovníky.

[Pepa]

řešíte tu blbosti. Vědecké názvy, co vím, se neskloňují, takže napíši ex Pinus, ex Quercus. Něco jiného je samozřejmě pokud to budu brát jako obecný název (borovice, dub).

[aphodius]

Vědecké názvy, co vím, se neskloňují, takže napíši ex Pinus, ex Quercus.

Tak to víš dost blbě. Samozřejmě, že se skloňují - podíváme-li se např. na složení lékárenských tinktur vyrobených z rostlin, pak jsou v latinském popisu složení přípravku vědecká jména těchto rostlin VŽDY skloňována - např.: herba Nardi strictae (nominativ: Nardus stricta), flōs Tiliae cordātae (nominativ: Tīlia cordāta) nebo fōlium Quercūs īlicis (nominativ je Quercus ilex). To, že je většina současných entomologů (nebo spíš sběratelů) neznalá latiny a píše to blbě, ještě neznamená, že by se to tak mělo dělat.

[tveverka]

Myslím, že odborné latinské názvy by se neměly skloňovat v Češtině (např. ...pod kůrou Quercus - ne Quercusu). Na lokalitním štítku možná ano, ale stejně bude většina lidí rozumět spíše 1. pádu.

[aphodius]

Přesně tak, v češtině (ale i v angličtině) se vědecká jména neskloňují, v latině však ano. Kdo si chce psaní lokalitních údajů usnadnit, nechť striktně používá angličtinu - pak ať ovšem vynechá i zkratky latinských slov determinavit, revidit, legit, collectio (det., rev., leg., coll.) atd. Nezapomínejme, že výchozím jazykem vědecké binomické nomenklatury je latina. Kombinace anglických a latinských výrazů nebo jejich zkratek ne téže etiketě působí jako pěst na oko.

Stejně by se měly skloňovat např. údaje o trusu, v němž byl hmyz nalezen - např.:
in stercoris bovis (= v trusu hovězího dobytka) nebo jednoduše: stercus bovis (trus dobytka).
V angličtině by to bylo jednodušší: excr. Bos (= in excrement of Bos).