Naše sbírky

[marion]

Nejsem si jist, ale Parnassius apollo patří do CITES a tedy je tam povinnost nějakého hlášení o jeho vlastnictví, ale možná se mýlím.

[míra]

Už se o tom několikrát psalo. V prvé řadě zásada lex retro non agit (zákon nepůsobí nazpět) . Pokud má někdo ve sbírce jedince, na něž se vztahují ustanovení zákona a který byl sbírán, usmrcen, přechováván, prodán.. před nabytím účinnosti zákona, zákon se na tohoto jedince nevztahuje. V současné době známe dva směry ochrany jedinců hmyzu a to naše vnitřní ochrané mechanismy( zákon o ochraně přírody a krajiny114/1992 Sb a předpisy související (např. trestní zákon..) a druhý směr je vnější (přistoupení k mezinárodním úmluvám) CITES.
Vzhledem ke své sbírce jsem si nad rámec svého chápání (viz výše)zajistil ústní i písemnou argumentaci MŽP i SOP v kraji kde má sbírka je, že jejím držením neporušuji žádný předpis. Hmyz neprodávám, jeho darováním rovněž neporušuji žádný předpis. Jedinná sporná věc by byla, kdybych hodlal prodat jedince ze seznamů CITES bez příšlušného oprávnění. K tomuto kroku bych opravdu potřeboval certifikaci a to i bez ohledu na lokalitní data, neb kupní smlouva zakládá nový právní vztah a nelze se ohánět faktem, že jedinci byly naloveni před účinností CITES.
Takže spíše než uveřejnění obrázku zde na foru (i když pro klid by bylo lepší nezveřejnovat jedince CITES) bych doporučoval nekomentovat obrázek tím, že jsem jedince- sbírku koupil.
Ale sděluji svůj právní názor, zkušenosti a každá konkrétní situace může být jiná, zejména orgány celní služby mohou být aktivnější než zákon připouští a jen těžko se občan může v dnešní době domáhat výrazné ochrany státní správy proti státní správě

[marion]

Nemyslím, že se jedná o zpětné působení zákona, jedná se o to, že pokud vlastním jedince Cites, mám jej nahlásit, takže pokud mám parnasius apollo z roku 1935, je to vpořádku, ale od platnosti Cites jej musím nahlásit, alespoň tak nějak mi to bylo dříve vysvětleno. Nicméně jak píše Míra forum je veřejně přístupné a proč dráždit hada bosou nohou.

[Woody]

Souhlasím s vámi, Míro - máte ve všem naprostou pravdu. Zákon nabývá účinnosti až s datem v něm uvedeným a nemůže postihovat přestupkovou či trestnou činnost, která byla páchána před tím, než zákon vešel v platnost, byť o ní nyní pojednává. Dal jsem na fórum tu fotografii, aby jste se potěšili krásnou motýlích křídel, které dnes už ve volné přírodě téměř neuvidíte. Mám obrovskou radost z toho, že se tyto kousky staly součástí mé sbírky a nečekal jsem, že se to zvrhne v takovouto debatu. Je bláhové myslet si, že bych se "chlubil" fotkami nelegálně získaných druhů. Měl jsem obrovské štěstí, že si pozůstalý po panu Čechovi vybrali mě, abych se postaral o jeho celoživotní sběratelské dílo, které čítá na 40 velkých krabic s materiálem od nás i ze světa. I já jsem celou pozůstalost nechal zdokumentovat a nahlásil ji na odbor ŽP v mém kaji. Takže se mými snímky můžete těšit, aniž byste se báli o mou budoucnost :-)

[Renno]

Souhlasím s Woodym....normálně se tady snažíme korigovat a usměrňovat obrázky a infa o chytání citesových zvířat, abychom v očích veřejnosti nebyli za barbary (i když víme o čem je entomologická práce)...tohle je ale v pořádku a jsem rád, že se na tu krásu můžeme v pohodě pokoukat

[aphodius]

I já, ač broučkař, rád potěším své oko pohledem na krásné jasoně, a vůbec by mě nenapadlo rýpat ohledně CITES apod. Sám jsem dal na fórum krabici Bolbelasmů (naturový druh), avšak ihned jsem byl napaden a můj příspěvek s fotkou smazán. Nic nepomohlo, že brouci byli ze zemí mimo EU, a nejsou ani v těchto zemích předmětem místní ochrany (lokality: Текија, Крчедин, Великі Дми́тровичі a Дніпропетро́вськ - Тонельна Балка).

[Woody]

Je to tak! Vím, že lokalitní štítek není opatřen žádnou ochrannou známkou a jeho případné sfalšování je až trapně jednoduchou věcí, ale to neznamená, že kdykoliv se tu objeví fotky chráněných živočichů, musí jít o porušení zákona ze strany toho, kdo daný materiál vlastní. Kdyby se tu někdo chlubil např. jasoni ze Štramberka, které si sám nachytal, nechal bych mu useknout obě ruce, aby se navždy mohl už "jenom kochat", ale získat pro sbírku podobný materiál je pro každého sběratele doslova požeháním a myslím, že nikdo z nás by podobné kousky neodmítl jen proto, že jsou nyní chránění, i když v minulosti tomu bylo jinak.

[aphodius]

Woody, máš moc pěkné heslo pod čarou! Já bych to ještě vyšperkoval: Lepší hmyzák v krabici, než-li v ptačí zadnici!

[karlos]

... ještě, že jsi ten konec nenapsal trochu jinak, afouši. Málem jsem se lekl.

[aphodius]

Nějak mně to Karlosi nezapaluje - napověz, ať je sranda.
Ale napadla mě ještě lepší alternativa: Lepší hmyzák v krabici, než-li v ptačí stolici!

[karlos]

Woody, máš moc pěkné heslo pod čarou! Já bych to ještě vyšperkoval: Lepší hmyzák v krabici, než-li v ptačí zadnici!

... nežli pták v zadnici... I když proti gustu žádný dišputát.

[aphodius]

Aha - to mě nenapadlo! (ale abys dodržel rytmus verše, musel bys místo slova pták použít některý z dvojslabičných ekvivalentů)

[karlos]

Aha. Vidíš, to mě nenapadlo použít.... rytmus s ptákem v zadnici...

[Štěpán]

Co takhle:
Rytmus s ptákem v zadnici?

[hong]

myslím, že kam se hrabe italské fórum na to naše - hezky k věci, tady to žije...

[Woody]

Po nějaké době se sem opět pokusím vetřít s krásou motýlího pelu. Tentokrát jsem pro potěchu oka vybral svou krabici ohniváčků (čeleď Lycaenidae, rod Lycaena). Jsou to všichni zástupci létající na našem území.

[míra z.]

Nádhera, malí ale hezcí. Evokuje to ve mě vzpomínku na návštěvu u příborského učitele p. Burdy zhruba před 25 roky. Ten sbíral modrásky, a byla to také podívaná.

[míra]

čeleď Lycaenidae je po právu jednou z . Nejsou až tak velcí jako babočky, či otakárci, ale jejich něžnost je úchvatná. A pokud lovíme modrásky, tak právě ohniváčci zasvítí poletujíc v trávě nejvíce. Jsou velcí cestovatelé a třeba ohniváček černokřídlý
Lycaena phlaeas (Linnaeus, 1761) je znám od Japonska či Kurilských ostrovů, přes Pamír, Anglii až po Severní Ameriku a je popsáno mnoho desítek specií, z nichž se akceptuje jen asi 20. Kromě ohniváčků u nás možno označit tribus ostruháčků a pak rody vlastních modrásků. Na světě je v této čeledi velmi mnoho druhů v různém členění.
Ve východní Asii jsem kdysi chytal zástupce rodu Cheritra Moore, 1881, který je jakýmsi mostem mezi ohniváčky a ostruháčky. Vždy jsem ale chytil jedince olétaného , případně jsem jej nemohl nepoškodit při lovu sítkou. Až posléze se mi podařilo narazit na jakousi hnijící látku, těžko říci, jestli šlo o trus, nebo ovoce a motýlci zde byly sosáky doslova přilepení . Natáhl jsem jehlou trochu octanu a mírně kápnul na hlavičku. U několika jedinců se mi podařilo pak nehybné motýlky uchopit pinzetou a uložit do vaty. Přesto pak doma přežil i následnou preparaci jen pár těchto krásných ohniváčků. I ve sbírce se musí dát pozor, stačí zvednout sklo a již jen podtlak může drobounké ostruhy odlomit.
Na snímku Cheritra orpheus (C. & R. Felder, 1862)

[Anthicid]

. . . pro potěchu oka jedna z krabic tropických parádníků, kterou jsem přes zimu dokončil, tribus: Goliathini

[aphodius]

Tak jsem zpíchal nějaké zbytky Odonťáků do jedné krabice: