ENTOMOLOGICKÉ FÓRUM

Prostě faunistika - všichni Cerambové zaevidováni v databázi, musejka coby archivace ve smyslu dokladových kusů. Jiné řazení pro mě nemá smysl a ani není prakticky dost dobře možné.

janek píše:Osobně mám trochu jinou strategii vedení sbírky. Poněkud pragmatičtější, řekl bych

To je tvoje jediná sbírka anebo máš nějakou srovnávací sbírku a toto je jen faunistický doklad? předpokládám, že všichni mají determinák-do budoucna.

Janku, všiml jsem si, že máš všechny perforaty žluté. Já je mám skoro všechny (mnoho desítek kusů) šedé a jen výjimečně jsem dochoval žlutou. Smím se zeptat odkud a z jakého dřeva je máš? Předpokládám, že jsou dochované z larev nebo kukel (nebo líhnuté ze dřeva) - vybarvily se bez potravy nebo jsi je před usmrcením něčím krmil? (Moje perforaty jsou z lužních lesů kol Dyje, Moravy a Dunaje z topolů, které bych nezávazně určil jako Populus alba; nikdy jsem je nekrmil, jen jsem vždy pár dní vyčkal, až ztvrdnou a vybarví se; dochovával jsem je ve skleněných epruvetkách z larev či kukel vytahaných z kukelních komůrek.)

Mám několik svých starších krabic s tesaříky rozřazenými podle druhů z dob mých entomologických začátků + precizní srovnávačku s většinou druhů českých tesaříků po mém bráchovi. Nicméně je k determinaci prakticky nevyužívám hned z několika důvodů. Jednak naprostou většinu našich tesaříků není problém determinovat od oka a u těch několika s kterými si nejsem 100% jist jdu na konzultaci za moudřejším kolegou. Chápu ale, že u některých čeledí je srovnávačka věc potřebná až nezbytná.

Co se Saperdy perforaty týče, všechny jsou z Litomyšlska (jednak je mám od rybníka Chobot u Vysokého Mýta (6063) a kusy v téhle krabici jsou z Dolního Újezda u Litomyšle (6163). Všechny kusy až na jeden jsou takto žluté. Všechny jsou dochovávané z praepup z Populus tremula v dávkovači na léky. Vylíhlé imago jsem vždy dal zvlášť do krabičky s papírovým ubrouskem, který postupně okusovalo (žralo?) a zároveň mu tvrdly a žloutly krovky, až na ten jeden kus, který zůstal poněkud šedivý, zhruba po týdnu šly vždycky pod kudlu. Jestli je žluté zbarvení způsobenu touto "stravou" si netroufám hádat, bez papírku jsem to nezkoušel.

Janku, díky za precizní odpověď, moc zajímavé. Moje dochovy jsou převážně nějakých 20-30 let zpět, tak dnes už spolehlivě neřeknu, jestli také měly možnost žrát papír, ale myslím si, že aspoň někdy ano*, takže v tomhle rozdíl spíš nebude. Koukal jsem do literatury a zdá se, že rozhodující bude druh topolu, jak píše Sláma (1998) na straně 314:

Mimořádně výrazná variabilita je podle dřeviny, ve které se vyvíjí (barva
imág odpovídá barvě kůry). Kusy pocházející z Populus tremula jsou vesměs olivově
žluté až žlutozelené, kusy z Populus alba jsou většinou jasně šedobílé, částečně olivově
žluté nebo přechodově zbarvené.

*) Například se mohla larva, než se proměnila v praepupu, v epruvetce otočit a později vylíhlé imago pak bylo hlavou směrem k zátce z toaletního papíru; někdy jsem také dával do epruvetky proužek papíru, aby se čerstvě vylíhlé imágo nepřilepilo na sklo; i zde mělo imágo možnost papír okusovat.

janek píše:Prostě faunistika - všichni Cerambové zaevidováni v databázi, musejka coby archivace ve smyslu dokladových kusů. Jiné řazení pro mě nemá smysl a ani není prakticky dost dobře možné.

když už si dáš tu práci a brouka chytneš, zpreparuješ a dokonce zavedeš do databáze , tak tenhle způsob léta (rozuměj -uložení) zdá se mi býti poněkud nešťastný...to už můžeš trochu dát i nějakou základní kulturu napíchaným broukům, kde při jejich manipulaci nebude hrozit poškození ... no, ale naštěstí je to věc každého z nás a nemá cenu ti do toho kafrat
výsledky máš parádní ... jsou lidé, co mají vzorové krabice, ale sami nic neobjeví ... to už je ovšem jiné téma a prosím, aby mě nikdo nebral za slovo - díky, kolegové

Já to za sebe řeším tak, že mám sbírkové krabice, kde má brouk jeden řádek, tedy cca 10 špendlíků a vše ostatní dávám do zásobních krabic podle čeledí ev.podčeledí, kde to píchám podle druhů, nejprve do řádku, pak stále přidávám až je krabice plně narvané podobně jak má janek, akorát na rozdíl od něj chci mít alespoň pod prvním v řádku otočený determinák, protože si přečtu co to je, jinak to totiž nepoznám a nevím co to je (ono to ani u prcků určených na základě aedeagu či spermatéky nejde)-to janek nepotřebuje protože to pozná. Myslím si že jakkoli uložený materiál s řádnou lokalizací a determinací a ochranou proti škůdcům má význam. Podstatné je, aby se sním dalo pracovat až tady sběratel nebude nebo to předá někomu jinému.

marion píše: Myslím si že jakkoli uložený materiál s řádnou lokalizací a determinací a ochranou proti škůdcům má význam. Podstatné je, aby se sním dalo pracovat až tady sběratel nebude nebo to předá někomu jinému.

Moje řeč. Řeším to obdobně jako Marion, tj. krabice "sbírkové" a "zásobní". Přes zimu chci dát determinace více do pořádku, např. u lesknáčků, kde kolega Jelínek označuje determiňákem pouze první kus a ostatní k němu dává do řádek a dalších podobných případů. Snažím se mít determinováno maximum brouků - tímto děkuji všem ochotným kolegům, kteří jsou ochotni ostatním materiál determinovat.

Vindobon píše:Janku, všiml jsem si, že máš všechny perforaty žluté. Já je mám skoro všechny (mnoho desítek kusů) šedé a jen výjimečně jsem dochoval žlutou. Smím se zeptat odkud a z jakého dřeva je máš? Předpokládám, že jsou dochované z larev nebo kukel (nebo líhnuté ze dřeva) - vybarvily se bez potravy nebo jsi je před usmrcením něčím krmil? (Moje perforaty jsou z lužních lesů kol Dyje, Moravy a Dunaje z topolů, které bych nezávazně určil jako Populus alba; nikdy jsem je nekrmil, jen jsem vždy pár dní vyčkal, až ztvrdnou a vybarví se; dochovával jsem je ve skleněných epruvetkách z larev či kukel vytahaných z kukelních komůrek.)

Moje kusy z Hradce Králové jsou všechny takhle žluté, jak dochované z Populus nigra ze dřeva (v epruvetách jsem je nikdy nechoval), tak chycené volně v přírodě. Neviděl jsem tu zatím ani jeden šedivý kus. Kusy které jsem dochoval kdysi z Lednice a Pohanska (Populus alba) a několik jich chytil volně, jsou zase všechny šedivé.

Moje zkušenost je, že šedivé měly moc octanu.

S tím octanem bych si nebyl jistý, mám žluté i šedivé perforaty a přitom všechny saperdy smrtím kysličníkem siřičitým...

S tím octanem to vůbec nesouvisí (alespoň tedy u S. perforata). S čím to souvisí nevím (byla by to asi zajímavá studie). V každém případě jsem osobně zaznamenal to, že z topolů z Břeclavi a okolí mně ze stejného klacku lezly šedé i žluté kusy (jejich poměr byl různý).

Senexi, octanem lze zprznit jakoukoli Saperdu, a sice do tmavošedé až černé, tady je ale řeč o něčem jiném - o světlešedé či šedobílé perforátě, která ani za živa jinou barvu nemá, a o tom, jaké faktory rozhodují v případě perforáty o poměru šedých vůči žlutým kusům.

Jenom jestli to kormiku nesouvisí s barvou hajzlpapíru, co jim dáváte žrát. Po žlutém jsou imaga žlutá a po šedém šedá. Pokud ne, je to skutečně na seriozní vědeckou studii.

Kdysi v začátcích jsem v Ladné z jednoho Populus alba vydoloval cca 50 perforat. Žluté a šedé tak na půl, možná nepatrně víc šedých. Všechny dochovávané stejně v papírových trubičkách.
Vše v bílém papíru. Modrý, růžový ani oranžový jsem bohužel nezkoušel.

Ty šedé perforáty se mi líbí mnohem víc než žluté! Jsou opravdu překrásné (hlavně ta Vindobonova živá na větvičce - budí dojem až namodralého nádechu)!

Já mám svoje prastarý odchovy z Kančí a Kútů všechny šedé. Odchovával jsem je na šedém hajzlpapíru. Žlutý ani modrý tenkrát asi ještě nebyl.

Pachypodinae - Glaphyrinae

Moc pěkné, Honzo! Velmi se mi líbí ta Lichnanthe vulpina - odkud to je?

Dane ten brouk je z Chile

je to jediný zástupce této skupiny ve sbírce, ale mám v tom trchu zmatek.Tady by mohl asi pomoci Aleš Bezděk .Druh
na internetu v různých seznamech existuje včetně autora (roku) popisu, ale nenašel jsem ho v této publikaci.

A revision of the Chilean tribe Lichniini Burmeister, 1844.................