ENTOMOLOGICKÉ FÓRUM

Máte někdo zkušenosti s odstraněním plísně z brouků? Přišli mi poštou preparovaní menší brouci (Orchesie), ale bohužel pošta nechala balík zmoknout, a než to ke mně doputovalo, část materiálu je lehce zaplísněna chlupatou zelenou plísní (mykologové nechť prominou ten popis)

S preparovanýma to bude asi složitější. Nenapadá mě nic k odstranění plísně na sucho. Takže to bude asi bohužel chtít řešit po jednom a každý kus vykoupat v roztoku fungicidu. Pak znovu vypreparovat. Napadnul mě ještě benzín či aceton. Ale slyšel jsem, že některé plísně to zničit nemusí (nevím, co je na tom pravdy).

viewtopic.php?f=19&t=7524&p=71693&hilit=renda#p71693
viewtopic.php?f=25&t=4104&p=42246&hilit ... %88#p42246

mám vyzkoušené a perfektně fungující postřik Sanytol (né ve spreji)
Nastříkat nechat působit a následně otřít štětečkem
brouk se pak leskne jak nalakovanej :-)) zachránil jsem i brouky ještě nevypreparované

PS. Ty neumíš hledat na fóru

díky za info

Jednou mi zplesnivěla srovnávací krabice rodu Agabus (takoví středně velcí potápníci, v jejichž těle je spousta oleje a poznáte je ve sbírce obvykle tak, že štítek pod nimi je žlutý a mastný ).
Tak jsem vyzkoušel kde co a vždycky to pomohlo jen na čas. Po nějaké době začala plíseň vždycky růst znovu. Tak jsem je nakonec přepreparoval a vykoupal 15 minut v teplém Fundazol ® 50 WP ( http://docplayer.cz/5049469-Fundazol-50 ... t-cnn.html ). Od té doby plísně zmizely. Ale je to svinstvo, takže jsem časem ty běžnější druhy raději obměnil novými nálezy. Zůstaly mi tak 2-3 původní kousky, ale do dneška jsou bez plísní. V dnešní době je fundazol již nahrazen přípravkem Merpan® 80 WG, ale s tím zkušenosti nemám ( https://www.agromanual.cz/download/pdf_ ... _80_wg.pdf ). Podle manuálu to bude asi ještě větší prevít, takže pokud bych ho někdy použil, tak asi jen na nějaký zásadní materiál.

Hali+ píše: ↑11 zář 2017, 06:49 Jednou mi zplesnivěla srovnávací krabice rodu Agabus (takoví středně velcí potápníci, v jejichž těle je spousta oleje a poznáte je ve sbírce obvykle tak, že štítek pod nimi je žlutý a mastný ).
Tak jsem vyzkoušel kde co a vždycky to pomohlo jen na čas. Po nějaké době začala plíseň vždycky růst znovu. Tak jsem je nakonec přepreparoval a vykoupal 15 minut v teplém Fundazol ® 50 WP ( http://docplayer.cz/5049469-Fundazol-50 ... t-cnn.html ). Od té doby plísně zmizely. Ale je to svinstvo, takže jsem časem ty běžnější druhy raději obměnil novými nálezy. Zůstaly mi tak 2-3 původní kousky, ale do dneška jsou bez plísní. V dnešní době je fundazol již nahrazen přípravkem Merpan® 80 WG, ale s tím zkušenosti nemám ( https://www.agromanual.cz/download/pdf_ ... _80_wg.pdf ). Podle manuálu to bude asi ještě větší prevít, takže pokud bych ho někdy použil, tak asi jen na nějaký zásadní materiál.

A není lepší, po preparaci a uschnutí brouků, je dát na pár dní do benzínu? Pochybuju, že by pak na nich mohlo něco plesnivět. V každém případě je divné, že ti brouci plesnivěli

U běžných brouků by to asi pomohlo. Tedy pokud by to byl můj materiál, ale co u darovaného nebo muzejního materiálu, který už je "zpracovaný"? Vzhledem k počtu kusů, které mi kdysi procházely rukama je pro mě ale vcelku nepředstavitelné, že bych všechny musel koupat v benzínu...
Agabové jsou speciální případ, jsou obvykle plní oleje. Když je dáte do benzínu, vytvoří se na dně lahvičky vysoká vrstva toho co se z nich vylouží. Takže plíseň neroste "na povrchu" ale roste "zevnitř a až následně po povrchu". Takže utírání štětečkem nic neřeší, vyroste to znovu. Napadené kusy je nejlepší vyhodit a nahradit jinými. Tedy pokud je to možné...

Hali+ píše: ↑13 zář 2017, 06:39 U běžných brouků by to asi pomohlo. Tedy pokud by to byl můj materiál, ale co u darovaného nebo muzejního materiálu, který už je "zpracovaný"? Vzhledem k počtu kusů, které mi kdysi procházely rukama je pro mě ale vcelku nepředstavitelné, že bych všechny musel koupat v benzínu...
Agabové jsou speciální případ, jsou obvykle plní oleje. Když je dáte do benzínu, vytvoří se na dně lahvičky vysoká vrstva toho co se z nich vylouží. Takže plíseň neroste "na povrchu" ale roste "zevnitř a až následně po povrchu". Takže utírání štětečkem nic neřeší, vyroste to znovu. Napadené kusy je nejlepší vyhodit a nahradit jinými. Tedy pokud je to možné...

Plísně jsou všudypřítomné, ale pokud nemají odpovídající potřebné prostředí pro vývoj, tak zastaví růst a časem snad i chcípnou. To, že ti v krabicích růst pokračoval naznačuje, že mají stále vhodné podmínky pro vývoj. Což značí, že máš krabice ve vlhku. Plus k tomu ten olej, jak říkáš. Jasně nahradit novými je lepší. Tak jako tak, je třeba po preparaci vyluhovat v benzínu, nebo se ti bude situace po letech opakovat. Mně teda v krabicích nikdy nic neplesnivělo a mám krabice brouků dochovaných, kteří jsou plní tuku, nevyběhaní. Většinou je ideální varianta po preparaci šoupnout do benzínu. Tuk dělá ve sbírce rotyku.

Má zkušenost s plísní - opravdu jsou všudypřítomné a záleží jen na umístění materiálu. Dokud jsme bydleli na sídlišti nebyl problém, když jsme se přestěhovali, tak mám krabice v jedné místnosti v přízemí pod dvou stranách a na "půdě". Ty na půdě a ve skříních navnitř domu jsou v pohodě, ale ve skříni umístěné u zevním rohu místnosti mi chytila plíseň asi 5 krabic v nejnižší poličce a nejblíž zevnímu rohu domu, dle systému to byly tesaříci a mandelinky. Některé kusy byly zcela porostlé, nejvíce Phytoecia sp, protože byly nejvíce v rohu. Řešil jsem tak, že jsem je postříkal lihovým roztokem fungicidu a nechal tak. Je to materiál, který zásadně k determinaci a srovnávaní nepotřebuju, uvidím, jak bude vypadat po kontrole na jaře-možná se budu divit. Tím chci říci, že nejdůležitější je správné umístění krabic, protože spory plisní jsou všudypřítomné.
My starší-a možná i mladší-známe klasický pokus ze základní školy s chlebem umístěným na petriho misce ve vlhku, který krásně poroste plísní.
Pokud jde o materiál ve smrtičkách, tak tam spolehlivě plesniví vodní brouci, zřejmě větší vlhko při sběru a více spor plísní díky prostředí.

Možná by pomohly ty pytlíčky silikagelu, co se dávají do léků a textilu pro snížení vlhkosti? Dávat je do entokrabic. Hmm?

Já mám krabice v zipovacích sáčcích kvůli kožojedům (ti mně taky postihli až na baráku), tam by to význam mít mohlo, jinak to natáhne vlhkost z okolí, nezkoušel jsem. Když to bude zas špatné, tak přestěhuju krabice jinam.

marion píše: ↑13 zář 2017, 08:34 Já mám krabice v zipovacích sáčcích kvůli kožojedům (ti mně taky postihli až na baráku), tam by to význam mít mohlo, jinak to natáhne vlhkost z okolí, nezkoušel jsem. Když to bude zas špatné, tak přestěhuju krabice jinam.

Není důležitý jen stupeň vlhkosti, ale také cirkulace vzduchu - průvan. Pokud se vzduch nehýbe, plíseň může vegetovat i při nižší vlhkosti. Doporučuji tedy zlepšit větrání v místnosti a bude po problému. Pomůže také snížení teploty vzduchu - chladnější vzduch v sobě neudrží tolik vlhkosti.
S kožojedy problém nemám, ale serou mě pisivky, vlezou úplně všude. Každý rok jich několik najdu mrtvých přilepených na krabicích ve skříni. Tyhle potvory asi budu muset začít nějak tolerovat, zdá se, že se s nimi nedá bojovat. Máme je všude, na záchodě, v koupelně, v kuchyni, v pokoji, větráme, topíme, plísně na broucích nejsou, ale pisivky si vesele lezou. Jakýkoliv postřik proti hmyzu - bariéra Orion např. fungují jen krátkodobě. Vzhledem k tomu, jak jsou pisivky čilé a kolik toho za den uběhnou, je ten boj asi marný. Za celý rok jsem uvnitř krabic našel jedinou mrtvou pisivku, takže docela dobrý, ale kdybych nepoužíval Vítkovy dřevěné supertěsnící krabice, tak jich tam mám mnohem více. V dobách tabletového invetu tyto problémy nebyly...

To vše vím, asi budu stěhovat sbírku jinam. Pisivky neřeším, jen hyzdí svými exkrementy štítky a krabici, ale nedevastují jako kožojedi. Ovšem když jsem měl v Petriho misce suchý materiál, tak v rámci let dokázali zlikvidovat drobné broučky.

Nebudeš věřit, ale pisivky mi kdysi dokázaly prožrat velké vodomily rodu Hydrophilus! Tropické zástupce je složité i napíchnout na špendlík a ty pisivky jim prohoblovaly krovky i zadeček jako nic... Taky je nemám rád, ale v mých očích tím o dost stouply "v ceně", jsou asi fakt vytrvalé.

Díky pisivkám se rozrostl i počet druhů tesaříků, kdy ty mršky prokousaly díry do chodidlových článků a pánové znalci druh popsali a odlišili právě na základě těch děravých tarsů. Na jméno druhu si už ale nevzpomenu.

Nám se pisivky dostaly do dózy s ovesnými vločkami, tam nerušeně vegetovali asi půl roku - rok. V tichosti se neuvěřitelně namnožili na statisíce a miliony a vločky proměnily v mouku. Až nevolno mi z toho množství mrskajícího se v doze bylo. Od té doby je nepodceňuju, ale člověk se musí smířit s tím, že přestože (snad) nelétají, není možné se jich zbavit, protože i kdyby je člověk vymýtil v bytě, tak zase nalezou zvenčí.
Pro mě je důležité, že jsem letos na krabicích nenašel žádnou živou, takže i přes různá odpuzovadla a sáčky a koule proti molům a kýho čerta, do skříně nějaká ta pisivka vleze, ale uvnitř brzy chcípne a hlavně se tam nenamnoží. Já se jim mstím tak, že když sedím na hajzlíku, tak je ukazovákem rozmazávám jak pochodujou na horní hraně dlaždic na zdi

Jak které druhy, ale létá jich hodně. U řady druhů minimálně samci.

Některé pisivky v přírodě jsou hezky velké, občas při oklepu suchých větví hlavně v cizině si je prohlížím a přemýšlím co to je, ale ty domácí myslím nelétají ani samci.

Jj, ale ty co nám lezou v bytě a zalézají mi do skříní s broukama nikdy křídla nemají. Ono s těma křídlama by neprolezli škvírou. Občas mi podobné okřídlené bestie běhají po dřevě s larvama, po rozmáčknutí je z nich pěknej blivajz. Nemám je rád. Chtělo by to mít v bytě nějaký dravý zvířata, který by se na takovou havěť specializovaly, pavoučci nestíhají.

marion píše: ↑13 zář 2017, 13:46 Některé pisivky v přírodě jsou hezky velké, občas při oklepu suchých větví hlavně v cizině si je prohlížím a přemýšlím co to je, ale ty domácí myslím nelétají ani samci.

Tyto cizokrajné druhy mají chatrnou tělesnou stavbu, jsou to takoví papíráci, ale ukrutně rychle se pohybujou.