rady do začátku

[Ondrej Ihn]

Zdravím, jsem začínající entomolog co hledá rady. Už jsem přečetl část fóra abych nezakládal zbytečně nové vlákno, ale stejně ho založím.
Momentálně se věnuju broukům čeledi Carabidae, chytám do zemních pastí s konzervační látkou. Mám ovšem poté problém s následným třízením. Ucpává se mi sítko při následném cezení a také neumím najít některé menší druhy. Vím že rozeznávání menších druhů je způsobené momentální nezkušeností, ale chtěl bych vědět jestli existuje nějaký efektivní způsob jak je ze sítka dostat aniž bych musel vše v sítku postupně přebírat.

Dále bych se chtěl zeptat jestli existuje nějaká obecná literatura pro začátečníky a nějaký obecný atlas hmyzu ČR.
Všem díky moc za rady

[Radim]

Vybírat brouky nebo jiný materiál přímo ze sítka není ideální, spoustu věcí člověk takto přehlédne. Já vždy beru celý obsah z pasti a potom doma hodím do nějaké bílé misky s vodou a pod lampou přebírám - přebírání někdy trvá i hodně dlouho. V terénu vyberu jen největší nečistoty (slimáky, šneky, někdy rejsky atd.).
V terénu bych doporučil mělkou bílou misku, bílé frisbee atd. Z cedníčku vyklopit materiál, zalít trochou vody a přehrabat se v tom. Menší brouci bávají často schovaní v různých rostlinných kouscích nebo kouscích půdy.
Další možností je pasti vybírat častěji, aby se nenaakumulovalo moc materiálu - pak by to možná šlo i rovnou ze sítka.

[Ondrej Ihn]

Díky za radu, rozhodně vyzkouším. Já stejně zjistil že nemám pasti udělané úplně ideálně a budu je předělávat. Mám v zemi strčený jen jeden kelímek a dočetl jsem se že je lepší mít dva kelímky v sobě aby bylo jednodušší vytahování.

[Radim]

Ano, dva kelímky jsou ideální, pokud se past vybírá opakovaně. Případně pokud je past instalována dlouhodobě, lze použít zavařovací sklenici a do ní vložit kelímek - tuším že 0,7l zavařovačka a 0,5l kelímek mají stejný průměr hrdla a pěkně do sebe zapadnou.

[míra]

já jsem vždy do pasti lovil staromódním způsobem.
plně chápu specialisty, že lovy do pasti se odehrávají vymakaný mi způsoby, mnohdy je tam past celý rok a brouci padají do konverzační tekutiny. zejména třeba u jeskyních věci.
to mě vždy přišlo už přes čáru.
stejně jako se začalo lovit v dutinách stromů kam se hodinu pouštěl sajrajt pro ochromení všeho živého.
pasti jsem vždy kladl na horizont týdne, max měsíce, pak jsem je zlikvidoval. materiál do pasti jsem vždy použil biologicky, maso, slimáky, sýr, pivo. v tropech ideální rybiny.

[Ondrej Ihn]

Já to dělám v rámci své bakalářské práce. Pasti jsem položil na konci března a budu je sklízet až na konci listopadu. Poté se chci věnovat entomologii jako koníčku.

[míra]

bohužel to je nad me chápání.
pokud položím past , zajímá mne co se do ní další dny chytne.
kladení pasti je dost věda o tom kde jak a s jakou návnadou položit
ale hlavně je to o tom, že už druhý další, třetí den se něco může chytit.
já opravdu nevím, ale vybrat pasti za půl roku , i když je to na nějakou bakalarku,, je o ničem.
to je ten protiklad, když se něco dělá pro vědu, výzkum vzdělání, pak je to horší než zde
opovrhovaná filatelistická entomologie.
skutečná entomologie je o aktuálním dění v přírodě, kráse, jedinečným zážitkům při očekávání něčeho....

[J.P.]

Dále bych se chtěl zeptat jestli existuje nějaká obecná literatura pro začátečníky a nějaký obecný atlas hmyzu ČR.

U firmy Kabourek http://www.kabourek.cz lze koupit následující knihy, které by se Ti mohly hodit
Winkler J. R., 1974: Sbíráme hmyz a zakládáme entomologickou sbírku. 68 čb. obr., 212 pp. - 150 CZK
návod jak sbírat a preparovat hmyz
Hůrka K., 2017: Brouci České a Slovenské republiky. Beetles of the Czech and Slovak Republics. 70 colour plates, 390 pp. (in Czech & English) - 990 CZK
atlas vybraných zástupců všech čeledí brouků ČR a SR s krátkým popisem ke každému druhu
Farkač J., 2011: Carabidae: Carabinae: Calosoma, Carabus, Cychrus. Icones insectorum Europae centralis. 21 pp. Folia Heyrovskyana 14B: 1-21 - 295 CZK
Farkač J., 2014: Rhysodidae, Carabidae: Nebriinae - Scaritinae. Icones insectorum Europae centralis. 24 pp. Folia Heyrovskyana 19B: 1-24 - 295 CZK
atlasy střevlíků s kvalitními fotografiemi vypreparovaných brouků, bohužel další části již nevyjdou

Následující knihy, vhodné pro určování našich střevlíků, už lze asi shehnat jen v knihovně nebo s velkým štěstím v nějakém antikvariátě.
Hůrka K., 1992: Střevlíkovití - Carabidae I. Zoologické klíče. Academia, Praha, 8 colour plates, 196 pp.
Hůrka K., 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 16 colour plates, 565 pp.

Co se týče atlasu hmyzu, bude z našich asi 30 tisíc druhů obsahovat vždy jen nějaký malý výběr. Moc povedená je třeba knížka o naší fauně (tedy nejen o hmyzu)
Kolibáč J. et al., 2019: Příroda České republiky. Průvodce faunou, 468 pp. - 468 CZK
https://www.academia.cz/priroda-ceske-r ... emia--2019

[Ondrej Ihn]

já opravdu nevím, ale vybrat pasti za půl roku , i když je to na nějakou bakalarku,, je o ničem.
to je ten protiklad, když se něco dělá pro vědu, výzkum vzdělání, pak je to horší než zde
opovrhovaná filatelistická entomologie.

Pasti vybírám každý týden, chápu že se některým lidem tento způsob nelíbí ale bohužel je to nutné abych mohl dostudovat. Popravdě jsem si sám ze začátku myslel že ta praktická část bude prováděna jinak.

J.P. díky za rady na knížky, Karla Hůrku (1996) toho se mi podařilo vypůjčit v knihovně. Na ostatní se podívám.

[J.P.]

S Mírou nesouhlasím. Pokud chci zjistit druhové spektrum na lokalitě, je třeba mít pasti položené po celý rok. Jiné druhy se vyskytují na jaře, jiné v létě a jiné na podzim. Dělá se to tak při každém faunistickém průzkumu například pro AOPK. To je právě rozdíl od té "filatelie", kdy si sběratelé vyzobají jen některé pro ně zajímavé druhy. Jaké je téma tvé bakalářky? Fauna střevlíkovitých nějakého menšího území, například rezervace nebo třeba porovnání fauny střevlíkovitých brouků několika biotopů? Držím palce, ať to do pastí padá a ať se ti entomologie stane koníčkem na celý život.
Co používáš jako konzervační látku a jdou pak brouci dobře preparovat? Já do kelímků věšinou používal pivo nebo pivo s octem. Nevím jak v tropech, ale naši střevlíci jsou asi pivaři :-).

[marion]

Už jsem chtěl napsat svůj názor dříve, ale vymazal jsem jej, nicméně mi to nedá po vyjádření J.P.. Je to však jen můj názor, nic osobního, má samozřejmě pravdu co se týče výzkumů atd......
Já pasti s konzervační tekutinou nepoužívám s výjimkou, kdy jsem zakopal trubkové pasti do suti a kontroloval cca 3-4 x ročně nechal je i přes zimu, byly bez návnady, zajímaví brouci tam byli dva, vedlejší ztráty minimální (překvapilo mně, že tlustý slimák dokáže prolézt podstatně menší dírkou). Teď uvažuji o nárazových pastech v okolí bydliště, ale musím to vychytat, testování na zahradě nedopadlo dobře-napršelo do nich.
Nyní k diskuzi, viděl jsem sběry z těchto studentských prací, kdy většina materiálu přijde nazmar (buď je nikdo nezpracuje vůbec nebo nějak zpracuje, ale stejně to nakonec nikdo neurčí a nedotáhne do konce), v lepším případě jsou to tisíce kusů hmyzu v různém stupni destrukce v konzervantu, na které se nikdy nikdo nepodívá. Možná křivdím a kolega dělá střevlíčky někdo jiný drabčíky, další roztoče, pavouky, diptery, chvostoskoky......., ale nevěřím tomu. nemyslím si, že pokud to nejsou pasti z návnadou, že by to nějak narušilo rovnováhu v přírodě, ale je to zbytečné. vadí mi ty masy nezpracovaného hmyzu a jiných živočichů, ale je to jen můj osobní názor.
Já používám pasti "průchozí", nejčastěji umělohmotné lahvičky s vyvrtanými otvory, návnadou, nějakým detritem, které vybírám ve dnech (hlavně na dovolené), a buď tam ti brouci zůstanou nebo mohou "odejít" . Takže mimo plastový odpad (za to se omlouvám, ale většinou není viditelný) nijak nepoškozuji biotop. Takže jsem takhle chytal Atheta spelea v suti u vyvěračky z jeskyně, jednou jsem vybral, podruhé už se tam nedostal, ale kromě zakopané 100 ml lahvičky cca 20 cm v suti se starým sýrem se nic neděje.

Pokud dělám tyto hromadné sběry, pak by materiál měl být zpracován co nejlépe a ne, že zahubím tisíce živočichů, abych si vzal jednoho špeka.

[míra]

add Ondřej
já to Ondro prostě nikdy nedělal. i u faunistických průzkumu se pasti položily, pak vyndaly a na podzim nebo za rok zase položily.
ale mám prostě praktické zkušenosti, kdy při první návštěvě zadielske tienavy ještě v dobách kdy tam nebyla ani noha a jediný turistický objekt byl v rekonstrukci.
tak po celé délce jsem našel snad desítky zavarovacek zahnileho hmyzu, napůl už pak i rozbité s okolím plným střepů.
a další zkušenost jsme měl ve Slovinsku, kde ač jeskyni věci nejsou mým oborem, tak v jeskyni Ladova jáma bylo po různu kvantum, možná padesát kelímku plných břečky.
něco jsem.zkousel vzít, ale preparovat se to nedalo, vše se rozkládalo.
tak ať mi nikdo nevykládá, že entomolog nemůže totálně zprasit a zničit nějakou lokalitu sběrem.
už se o tom psalo. v jiném vlakne

add j.p.
filatelie je poměrně náročná věda a na rozdíl od entomologie si stále hlídá slušnou odbornou úroveň a rozhodně se v ní nenalézá prostor pro publikační excesy jako v biologii a popisu druhů.

[Ondrej Ihn]

Jaké je téma tvé bakalářky? Fauna střevlíkovitých nějakého menšího území, například rezervace nebo třeba porovnání fauny střevlíkovitých brouků několika biotopů? Co používáš jako konzervační látku a jdou pak brouci dobře preparovat?

Mám dvě lokality na každé 6 pastí, porovnávám dva stejné biotopy (doubravy) s tím že u jedné lokality mám pasti vedle řeky takže taky porovnání co se týče vlhkosti. Jako konzervační činidlo používám Fridex naředěný 3:1 (ethylenglykol se těžko shání). Jinak preparace probíhá v pohodě, menší druhy na štítek a větší na špendlík.

Jinak chápu míru a mariona, jestli měli zkušenosti s tím co psali. Asi je to celkově o chování člověka co ty odběry dělá. Já mám určené všechno, vypreparované zatím ne. Ale mám v plánu vypreparovat si i hmyz co se mi chytá do pastí a nepotřebuju ho ke své práci, mám v plánu si udělat vlastní sbírku a jsem domluvený ještě se školou u nás na vesnici že jim udělám sbírku za to že mi půjčili stolní lupu (nevím jak se to jmenuje)

[Cassida]

Pokud se pasti vybírají každý den, je možné použít i metodu "živolovných" pastí, jako se to dělá třeba při biomonitoringu. Dokonce je možné do většího kelímku dát nějakou lahvičku s "vnadidlem" (může být pivo, ale i něco tuhého - maso sýr,...). V živolovných je potřeba do kelímku dát nějaký mech či listy, aby se měl spadlý hmyz čeho chytit a byl trochu "oddělený" (= aby si brouci nešlapali po hlavě). Co se týká fridexu a jiných "hard" toxických chemikálií, tak to nikomu nedoporučuju. To je svinstvo. Nejhorší je, když vlivem počasí past přeteče (tomu se nedá nikdy stopro zabránit)! Když kapalné konzervační médium, tak třeba voda s octem a solí. Funguje dobře a nikdy neudělá takovou paseku. ale nejlepší je fakt se dlouhodobě instalovaným pastem vyhnout a vždy pravidelně (alespoň s únosnou frekvencí) kontrolovat. Pasti rok zakopané v jeskyních s fridexem jsou hovadismus!

[Nicolascoleoptera]

Ach jo...napsal jsem to už v noci, ale jen uložil, říkal si, že to třeba nakonec nenapíšu...ale nedokážu mlčet.

Je smutné, jak Míra poslední roky čím dál víc ujíždí směrem k ochraně hmyzu.. někde měl i příspěvek, že by hodně omezil či zakázal létání - takže to je pěkné, Míra si už zalétal, v Jižní Americe a kde já vím ještě si sám zachytal, ale teď, když už nejezdí, je ideální to chránit a nejlépe zakázat i dopravu do zajímavých oblastí... tenkrát jsem se udržel a nereagoval, dnes už to nedám...Sakra, mě je trochu přes 30 a taky si chci alespoň občas sám zachytat! (Já osobně jsem teda spokojený u mikroskopu a počítače s psaním, nejsem za to placen, nic mě nehoní...proto zatím publikovány jen dva články - ovšem háček je, že abych to mohl dělat, tak mi někdo ty moje mršky malý musí dovézt a to se moc neděje a proto si pro ně musím sám).

Mariona celkem chápu, že ho mrzí ty nezpracované kusy "necílových čeledí" - inu, nevidím jinou možnost než napsat vždy autorům s dotazem, jestli třeba ty drabciky nemají někde v roztoku a zda by je neposkytli. Nedávno jsem takhle získal pár Anthaxii z Asie, zbyly v náletovce po vyzkumu už nevím čeho, preparovat to šlo sice strašně, ale lepší takové než žádné.
Pasti používám (byť ne zemní, dělám náletové - jak kříže tak interceptory, malajsky, ) a jinak než na dlouho v tom nevidím smysl (kromě teda barevných misek, tam to nemá smysl na vic než 48h) - třeba v tropech doteď visí dvě mé pasti a každý měsíc je místní lovec vybere - a jednou ročně mi přijde balíček s 2,3 nebo i 1 broukem, co mě zajímá - ostatní si nechává, nebo prodává - je mi to jedno.

Miro, není prokázáno, že by entomolog mohl zdecimovat lokalitu - např. tvoje zmíněná jeskyně je jistě spojena úzkými chodbičkami a puklinami s dalšími, člověku nepřístupnými, a tam brouk žije dál - a zase vždy se rozmnoží a leze zpět do té přístupné. Ostatně teď mi už nevím kdo na burze vyprávěl, jak dva druhy, popsané z Balkánu ze dvou cca 200km vzdálených jeskyň, jsou vlastně druh jeden, který žije v celém jeskyním komplexu...jen byl málo chytan. Ale to je jen z vyprávění, nevím, zda to tak skutečně je. Nikdy nikdo a nic (ani sebelepší past) nechytí všechny kusy, vlastně se asi chytí i dost malé procento přítomných kusů... nevím, kolik to je, ale dle mých brouků soudě jde o jednotky procent, pokud ne o promile. To co nechci a mám to v pastech co vyberu sám i co chytím, v 90% rozdám či vyměním. Krabice typu vše co jsem chytil tam a tam nevedu, věřím, že hmyz má končit u specialistů, kteří se tou kterou skupinou zabývají...

A pak se má nějak vysvětlit veřejnosti, že entomologie neohrožuje hmyz - ten prokazatelně ohrožuje jen NIČENÍ BIOTOPŮ. Ale říkejte to, když staří entomologové, co už nejezdí a je jim to už fuk začnou říkat, že vlastně to možná i škodí.

Ondřeji, hodně štěstí s prací i krásným koníčkem a nenech si ho nikým znechutit...a promiň, že k tvému původnímu dotazu řeknu jen, že když jsem v rámci průzkumu zemní pasti musel použít, přelil jsem vždy roztok s nachytaným a třídil až doma.

[míra]

Nicolo
je ti 30 a chceš si zachytat. Ber to tak, že v každém věku je člověk i jeho názory jiné. Lidé míní, časy mění. Já Ti přeju, at si zachytáš, proč bych to někomu nepřál?
At si zachytají i ti, se kterými nemohu souhlasit. Já nejsem nepřející !
Ale přiznám se, že jsem asi zapšklý starý invalida. Nelíbí se mi řada názorů a pokud si ráno ve 3 hodiny pustím počítač, protože už nespím, tak jsem si prostě ve svém životě, kde nemohu jít kecat do hospody, nebo na burzu neb neslyším, našel sociální komunikaci, kdy v rámci pár odborných for reaguji. Nemyslím, že agresivně, či s úmyslem někomu škodit, ale mnohdy asi dost tvrdě.

Na tomto foru reaguji jen zřídka, mám příspěvky asi jen z 1-3% své komunikace, , protože můj zájem o entomologii již je jen teoretický. Přešel jsem k jiným disciplínám a přiznám se, že mi přináší daleko více uspokojení.

A abych na závěr znovu rýpnul,,,
ano, Nicolo, nepopírám, že druhové spektrum hmyzu na lokalitě ovlivnuje zejména zachování jeho přirozeného biotopu. Tedy lidově řečeno, že ten sběratel se sítkou toho moc neposere.
Ale dnes už také vím, což jsem dříve nevěděl, že obecně je prostě tak, že stejně jako je nebezpečný vliv lidí ničících biotopy jejich spotřebitelskou rozpínavostí je i negativní vliv vědců i stávající ochrany přírody.
Prostě ochrana přírody i vědy je jen písnička kdo chce s vlky jíti, musí s nimi výti.

Mimochodem v Německu jsou udělovány pokuty za usmrcení vos až do čtvrt milionu korun.
Neplatí pro provozovatele stánku s cukrovou vatou
Chápete tu bizarnost?
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek ... .sznhp.box

Doufám, že mě nesprcnete za pravopis.
Když kliknu na správný pravopis u slova nezprcnete, tak mi nabídne nesprchnete

Podívejte se aktuálně jak ochrana přírody vyprojektovala prodloužení trati z Modřan do Libuše.
Místo aby podle prodloužení trasy místo vykácených jív trnek, ovocných stromů zasadila třeba lípy, topoly, ovocné stromky,


tak tak je smršt keříků, které stejně za rok uschnou a jako bonbonek je umělý fotbalový trávník s propracovanou zavlažovací soupravou.
To mě připomíná, když jsem pracoval na magistrátu, že přišel nový šéf resortu výstavby a na dotaz co je ochrana přírody byla odpověd, no přece v projektu to je zelená barva a razítko na vyjádření vlivu ne??? Co se tam prdne me je u prd:::.

[J.P.]

TV Nova zase hledá senzaci. V Německu (stejně jako u nás) jsou obecně chráněné všechny druhy volně žijících živočichů a rostlin. Mezi zvláště chráněné druhy pak v Německu patří z vos (rod Vespa) pouze sršeň (Vespa crabro). U nás žádný druh rodu Vespa zvláště chráněný není.

Pěkný článek o ochraně přírody: https://www.casopis.forumochranyprirody ... birat-hmyz

[marion]

Moc hezké, ale nic nového. Již jsem vyslovil teorii, že pokud po kopulaci a vykladení vychytám VŠECHNY brouky daného druhu na lokalitě, tak je to úplně jedno, protože na zachování jejich populace to nemá žádný vliv (samozřejmě u jednoletých druhů). Zajímavější je, proč, když se to obecně ví s tím nikdo nic nedělá a dokonce s tím nic nedělají ani ti co to mají v popisu práce. Obdivuji lidi, kteří bojují za správnou ochranu přírody.