ENTOMOLOGICKÉ FÓRUM

Dobrý den, jsem student gymnázia a pracuji na seminární práci o nebezpečném hmyzu České republiky. Pozoroval jsem ve třech lokacích: Krnov a okolí, Rožnov pod Radhoštěm a okolí, Praha a okolí. Nepodařilo se mi zjistit výskyt těchto brouků: Majka fialová, Drabčík břehový, Puchýřník lékařský, Prskavec větší. Vím, že je těžké je ve volné přírodě pozorovat, ale přesto bych se vás chtěl zeptat, jestli jste v uvedených lokacích nenarazili na výskyt případně nevyfotili. Fotografie bych do práce uvedl jen s vaším souhlasem. Děkuji moc, Kryštof.

Jaký nebezpečný hmyz ? Asi moc čteš bulvární články. Když ty druhy nebudeš jíst, tak nejsou vůbec nebezpečné ! Navíc to jsou vzácné druhy naší přírody.

borůvka 2 píše: ↑04 kvě 2025, 11:34 Jaký nebezpečný hmyz ? Asi moc čteš bulvární články. Když ty druhy nebudeš jíst, tak nejsou vůbec nebezpečné ! Navíc to jsou vzácné druhy naší přírody.

Borůvko 2, on je student, má na toto téma seminární práci a slušně požádal o konkrétní informace.

Zkus se podívat, zda z těch lokalit nejsou nálezy na inaturalist nebo v nálezové databázi ochrany přírody. Prskavec i majka určitě budou žít na všech těch lokalitách/oblastech. Puchýřníka bych naopak ani na jedné z těch lokalit nečekal, možná by mohl být někde u Prahy.

Děkuji moc za odpověďi, podívám se na ty stránky a zkusím tam něco najít.

Zjistil jsem, že "drabčík břehový", je Paderus litoralis, neznám charakter práce a definici "nebezpečného hmyzu", zřejmě je myšlena jedovatost. Drabčíci rodu Paederus dráždí spíše kontaktní a to všichni a v rodu je více druhů, tipoval bych, že na uvedených lokalitách Paederus litoralis žije a pokud by se nepodařilo prokázat určitě v oblasti Rožnova a Krnova žije P.limnophilus, P.fuscipes.
Existuje práce s názvem jako "Drabčíkovití Prahy" kde nějaký bude uveden, práci někde mám, ale nedostanu se k ní.

Drabčíci jsou velmi zajímavou skupinou, mnoho jejich druhů různých rodů, či tribů používá chemické látky k odrazení nebezpečí. I tady na foru jsem zminoval unikátního drabčíka z jižní ameriky, který se bránil odérem, který byl zcela přesnou kopií vůně Plzně dvanáctky.
Kdo to nezažije, nepochopí.
To je možná téma nejen na středoškolskou práci, ale na doktorandské studium.

Pravdu díš, někteří se dají poznat poruchu, alespoň rámcově, zajímavé taky je, že třeba Quedius (-Veleius) dilatatus údajně produkuje látku, která nabudí sršně k útoku, ale chemie u brouků je pole nepoznané.

když jsme u drabciku, každé jaro mě že sklepa leze pár kusů hezkého ocypa, 2cm, modrozelený,
coto je? Luštěnice 1.5.25
údaj pro studenta. určitě že nebezpečnější než ten břehový.
a pro studenta, chybí tam celá plejáda velkých střevlíků, kteří mohou vydatné poleptat sítnici

Prskavci jsou na 49.9757978N, 14.3291947E

ad Míra:
Fotka je špatná, navíc kombinovaná se stínem od blesku, drabčík vypadá spíše černý
takto modrozelený by byl O. opthalmicus, nebo případně T. pedator nebo O. brunnipes
ale ti poslední dva mají víceméně hnědočervené nohy. (?? )

já vím,,, trochu myslím, že už jsem se na fóru ptal před lety, tak 30?
a že to vycházelo opthalmicuse,
oni do toho sklepa na podzim spadnou a já otevírám až květen, tak to je procesi u dveří. par koźeňaču, nějakej abax a tyhle drabcouni. měl jsem napsat černý s modrozeleným leskem.
dík

Bee Simulator píše: ↑04 kvě 2025, 10:30(...) Nepodařilo se mi zjistit výskyt těchto brouků: Majka fialová (...)

Pokud je myšlena Meloe violaceus, tak ta žije v teplých oblastech ve světlých listnatých lesích. Je to jediný středoevropský druh rodu Meloe, který nežije přednostně na stepích a loukách, nýbrž v lese. Odhaduji, že optimální doba na ni bude, hned jak skončí současné studené počasí a vyleze sluníčko a oteplí se. Leze za slunečného počasí po zemi nebo po přízemní bylinné vegetaci.

Dobře, děkuji všem za odpovědi, moc mi to pomohlo.

Vindobon píše: ↑06 kvě 2025, 21:31 Je to jediný středoevropský druh rodu Meloe, který nežije přednostně na stepích a loukách, nýbrž v lese. Odhaduji, že optimální doba na ni bude, hned jak skončí současné studené počasí a vyleze sluníčko a oteplí se.

No spíš je to asi jediný druh majky, který se běžně vyskytuje i v horách (např. Krkonoše). Z Medvědína mám datum 1. 6. 2015. V Podkrkonoší je běžně koncem dubna. Letos jsem ji viděl 20.4.

Vindobon píše: ↑06 kvě 2025, 21:31

Bee Simulator píše: ↑04 kvě 2025, 10:30(...) Nepodařilo se mi zjistit výskyt těchto brouků: Majka fialová (...)

Pokud je myšlena Meloe violaceus, tak ta žije v teplých oblastech ve světlých listnatých lesích. Je to jediný středoevropský druh rodu Meloe, který nežije přednostně na stepích a loukách, nýbrž v lese. Odhaduji, že optimální doba na ni bude, hned jak skončí současné studené počasí a vyleze sluníčko a oteplí se. Leze za slunečného počasí po zemi nebo po přízemní bylinné vegetaci.

Trochu bych opravil to v teplých oblastech, je to celkem častý obyvatel chladnych míst kolem potoků v Orlických horách a Krkonoších i cca v 1000 m vysoko.

Cassida + Kormik: Díky, zajímavé. Já ji znám v některých letech jako velmi hojnou v lužních lesích u Dunaje nedaleko Vídně, ale i v lesích teplých pahorkatin východního Rakouska. Něco jsem o ní zde už psal, převážně citoval z knihy Lückmann J. & Niehuis M. 2009: Die Ölkäfer in Rheinland-Pfalz und im Saarland. GNOR-Eigenverlag (Gesellschaft für Naturschutz und Ornithologie Rheinland-Pfalz). 480 stran, 352 obrázků.

je i v Oderských vrších a myslím i Beskydech, ale jak píše Vindobon, znám ji myslím i z Kováčovských kopců z lesa, na stepi ke proscarabaeus.

Potkal jsem ji od nížin do hor, nejvýše přímo na vrcholu Lysé hory. Napříč různými typy biotopů, od stepí přes zahrady po lesy. Nejvíce ji vsak nacházím v lesních oblastech.

Ahoj,
puchýřníka lékařského mám z Čech pouze z Kaňku u Kutné Hory, ale je to už asi 20 let...