ENTOMOLOGICKÉ FÓRUM

Dobré ráno. Včera som v čpavkových výparoch usmrtil liskavku aj jedného Aphodia, vôbec sa včera večer nehýbali a v pohode som si ich pekne vypreparoval na štítok. Dnes ráno otvorím krabicu, a situácia ako z hororu, liskavka hýbala nožičkami prilepená na štítku a Aphodius sa dokonca nejak sám odlepil, a na opačnom konci krabice bol na chrbte s povytiahnutými krídlami a hýbal nožičkami. Kde som mohol urobiť chybu? Nedal som dostatok čpavkovej vody do vaty v smrtičke? Smrtil som aj iné chrobáky, Carabidae a Staphylinidae, všetko zomrelo, síce jeden sa prebral ešte skôr než som ho dal na štítok, tak som ho hodil znovu do smrtičky. Ďakujem za odpovede

Jednoduchá otázka. Jak dlouho jsi je měl ve smrtičce?

..

Môže octan etylnatý nejak meniť farby hmyzu?

http://www.motyli.net/clanky.php?about=vyroba-smrticky

Nedoporučuje se ve smrtičce s octanem etylnatým smrtit motýly, kteří mají jasně červená křídla, neboť by mohla zhnědnout působením tohoto octanu. Místo octanu etylnatého lze také použít čpavek. Pak se ale nedoporučuje smrtit motýly s červenými a zelenými křídly.

..

Čítal som, že octan mení u chrobákov najmä červenú farbu, väčšinou ju zmení do hneda. Takže chrobáky s prítomnosťou červenej farby budem smrtiť v čpavku, a ostatné v octane.

LucanusCervus píše:Čítal som, že octan mení u chrobákov najmä červenú farbu, väčšinou ju zmení do hneda. Takže chrobáky s prítomnosťou červenej farby budem smrtiť v čpavku, a ostatné v octane.

Smrtím v ethylacetátu skoro všechno, záleží na tom, jak dlouho to necháš působit. Pokud mám obavu o změnu barvy (třeba u zelených Saperd), smrtím v oxidu siřičitém - tedy sirné knoty.

Jde zejména o to, jak dlouho se nechá octan působit. Saperdy smrtím jako každé jiné brouky, pokud se ve výparech nechají 6-8 hodin, k žádným změnám nedochází.
Blbé je to s brouky během výpravy, tam bych možná o nějakém jiném prostředku zauvažoval, protože třeba červení tesaříci opravdu časem mění barvu - buď do hněda nebo spíš do oranžova. Praděpodobně se červená barva v krovkách dlouhodobým působením octanu (min několik dnů) částečně rozkládá.
Hmm tedy sirné knoty nebo čpavek, budu si to muset pořádně promyslet...
Hongu, prosím tě, jak manipuluješ s těmi sirnými knoty a kde se dají sehnat? Dají se použít v terénu?

sirné knoty koupíš v drogerii, používají je hlavně vinaři k síření sudů. Ulomím kousek (podle velikosti plynové komůrky - stačí centimetr) a zapálím, toť vše. Po ca hodině brouky vytáhnu a nechám do druhého dne uležet v suché smrtničce. Po tomhle smrcení jsou někdy pár hodin v křeči, proto je nechávám do druhého dne zvláčnět. Ale s barvou to neudělá nic.
Jako "plynovou komůrku" používám skleněnou vaničku s plechovým víkem. Nedovedu si představit, jak bych ji tahal v terénu, takže do terénu je asi tahle metoda nepoužitelná...

No dají se použít i v terénu, ale není to ono, musíš mít buď skleněnou nebo plechovou smrtičku s uzávěrem z obou stran a uvnitř vlepené muší pletivo, které odděluje sirný knot od hmyzu. Takže trochu problematické na výrobu, manipulaci a nošení. Ale oxid siřičitý se dá vyrobit i chemickou reakcí některých chemikálií. Někde mám i recept na jeho výrobu. Jen to musím najít.
Jinak čpavek taky ohledně zachování barev nic moc. Takže s ním si moc nepomůžeš. Já tedy smrtím vše v octanu, jen u problematických brouků nedávám octanu tolik a materiál brzy ze smrtičky vyndám. I na expedici to jde, vozím sebou krabičky (např. filmovky) kam materiál večer přendám.

Mně se tak před rokem a půl stalo, že se mi po rozmražení probrala ploštička Gastrodes abietum.
Občas smrtím jen šoupnutím do mražáku (když nemám po ruce octan). Tahle ploštice byla v mražáku celý měsíc a když jsem ji vyndal, po chvíli ožila a začala se čile pohybovat po epruvetě... jako bych ji zrovna chytil. Pak jsem ji zkusmo šoupnul do mražáku na další den a to už nepřežila. Nemáte něko podobnou zkušenost?

Chytal si ju na jeseň (podzim)? Možno že mala dosť času a energie na spomalenie metabolizmu, a dokázala ten jeden mesiac v mrazáku "prezimovať". Avšak ked si ju vybral a prebrala sa, už to tak rýchlo znovu nedokázala. Proste po vybratí z mrazáku už prepla na nový režim, že je už po "prezimovaní". A tá chvíľa čo si ju nechal prebratú, jej nestačila aby sa stihla pripraviť na druhé "zazimovanie" (mala už isto značne vyčerpané zásoby energie po mesiaci a uvedenie do stavu spomaleného metabolizmu vyžaduje dosť veľa energie, hoci počas samotného prečkávania chladu je jej spotreba už veľmi nízka - nemala proste dosť energie na zahájenie druhého "zimovania") - avšak v prírode hmyz zimuje dlhšie ako jeden mesiac... zo všetkého čo tu píšem teda vyplýva, že občasné vyrušenie a prerušenie zimovania by mohlo byť pre mnohé druhy osudné.. teda ked nájdeš v zime zimujúci hmyz a vezmeš ho domov do tepla, kde sa preberie, už ho nemôžeš znovu vrátiť späť do prírody aby zimovanie dokončil.. už by ten návrat neprežil... pokiaľ lovíš hmyz v jeseni (na podzim) a druhy u ktorých zimujú imága, odporúčal by som v prípade, že ich chceš mrazením usrmtiť, po takom týždni, dvoch od zamrazenia, vybrať, rozmraziť a znovu vrátiť do mrazáku... (P.S. ak by boli otázky, že ako potom hmyz prežíva výkyvy teplôt v zime, napr. to že napadne a potom zakrátko sneh pokape atd, moja odpoved je - hmyz aj počas zimovania vydrží určité výkyvy teplôt, a ich určité zmeny, avšak len v určitých rozsahoch... v zime sa zatiaľ nikdy neoteplilo náhle prudko na 25-30 °C... bežné výkyvy teplôt začiatkom zimy nie sú až také veľké, žeby hmyzu výrazne mohli uškodiť.. zatiaľ.. )

Tohle téma řeší docela pěkná knížka, kterou jsem nedávno četl. Pokud to někoho baví, tak vřele doporučuju Low Temperature Biology of Insects.

LucanusCervus píše:Chytal si ju na jeseň (podzim)? Možno že mala dosť času a energie na spomalenie metabolizmu, a dokázala ten jeden mesiac v mrazáku "prezimovať".

Dobrá hypotéza - ale já jsem ji chytal 12. dubna. O to je to podivnější.

PavelJakubec píše:Tohle téma řeší docela pěkná knížka, kterou jsem nedávno četl. Pokud to někoho baví, tak vřele doporučuju Low Temperature Biology of Insects.

K té se asi jen tak nedostanu. Psali tam něco, co by toto uspokojivě vysvětlovalo?

Ak je to ona, snáď sa z nej niečo dozvieš...

PavelJakubec píše:Tohle téma řeší docela pěkná knížka, kterou jsem nedávno četl. Pokud to někoho baví, tak vřele doporučuju Low Temperature Biology of Insects.

K té se asi jen tak nedostanu. Psali tam něco, co by toto uspokojivě vysvětlovalo?[/quote]
Jo.

Andrej1981 píše:Ak je to ona, snáď sa z nej niečo dozvieš...

Díky! Až bude čas, tak si to pročtu.