Prebratie sa hmyzu po "usmrtení"

[LucanusCervus]

Dobré ráno. Včera som v čpavkových výparoch usmrtil liskavku aj jedného Aphodia, vôbec sa včera večer nehýbali a v pohode som si ich pekne vypreparoval na štítok. Dnes ráno otvorím krabicu, a situácia ako z hororu, liskavka hýbala nožičkami prilepená na štítku a Aphodius sa dokonca nejak sám odlepil, a na opačnom konci krabice bol na chrbte s povytiahnutými krídlami a hýbal nožičkami. Kde som mohol urobiť chybu? Nedal som dostatok čpavkovej vody do vaty v smrtičke? Smrtil som aj iné chrobáky, Carabidae a Staphylinidae, všetko zomrelo, síce jeden sa prebral ešte skôr než som ho dal na štítok, tak som ho hodil znovu do smrtičky. Ďakujem za odpovede

[PavelJakubec]

Jednoduchá otázka. Jak dlouho jsi je měl ve smrtičce?

[Xixuthrus]

..

[LucanusCervus]

Môže octan etylnatý nejak meniť farby hmyzu?

[anonymus]

http://www.motyli.net/clanky.php?about=vyroba-smrticky

Nedoporučuje se ve smrtičce s octanem etylnatým smrtit motýly, kteří mají jasně červená křídla, neboť by mohla zhnědnout působením tohoto octanu. Místo octanu etylnatého lze také použít čpavek. Pak se ale nedoporučuje smrtit motýly s červenými a zelenými křídly.

[Xixuthrus]

..

[LucanusCervus]

Čítal som, že octan mení u chrobákov najmä červenú farbu, väčšinou ju zmení do hneda. Takže chrobáky s prítomnosťou červenej farby budem smrtiť v čpavku, a ostatné v octane.

[hong]

Čítal som, že octan mení u chrobákov najmä červenú farbu, väčšinou ju zmení do hneda. Takže chrobáky s prítomnosťou červenej farby budem smrtiť v čpavku, a ostatné v octane.

Smrtím v ethylacetátu skoro všechno, záleží na tom, jak dlouho to necháš působit. Pokud mám obavu o změnu barvy (třeba u zelených Saperd), smrtím v oxidu siřičitém - tedy sirné knoty.

[Štěpán]

Jde zejména o to, jak dlouho se nechá octan působit. Saperdy smrtím jako každé jiné brouky, pokud se ve výparech nechají 6-8 hodin, k žádným změnám nedochází.
Blbé je to s brouky během výpravy, tam bych možná o nějakém jiném prostředku zauvažoval, protože třeba červení tesaříci opravdu časem mění barvu - buď do hněda nebo spíš do oranžova. Praděpodobně se červená barva v krovkách dlouhodobým působením octanu (min několik dnů) částečně rozkládá.
Hmm tedy sirné knoty nebo čpavek, budu si to muset pořádně promyslet...
Hongu, prosím tě, jak manipuluješ s těmi sirnými knoty a kde se dají sehnat? Dají se použít v terénu?

[hong]

sirné knoty koupíš v drogerii, používají je hlavně vinaři k síření sudů. Ulomím kousek (podle velikosti plynové komůrky - stačí centimetr) a zapálím, toť vše. Po ca hodině brouky vytáhnu a nechám do druhého dne uležet v suché smrtničce. Po tomhle smrcení jsou někdy pár hodin v křeči, proto je nechávám do druhého dne zvláčnět. Ale s barvou to neudělá nic.
Jako "plynovou komůrku" používám skleněnou vaničku s plechovým víkem. Nedovedu si představit, jak bych ji tahal v terénu, takže do terénu je asi tahle metoda nepoužitelná...

[Pepa]

No dají se použít i v terénu, ale není to ono, musíš mít buď skleněnou nebo plechovou smrtičku s uzávěrem z obou stran a uvnitř vlepené muší pletivo, které odděluje sirný knot od hmyzu. Takže trochu problematické na výrobu, manipulaci a nošení. Ale oxid siřičitý se dá vyrobit i chemickou reakcí některých chemikálií. Někde mám i recept na jeho výrobu. Jen to musím najít.
Jinak čpavek taky ohledně zachování barev nic moc. Takže s ním si moc nepomůžeš. Já tedy smrtím vše v octanu, jen u problematických brouků nedávám octanu tolik a materiál brzy ze smrtičky vyndám. I na expedici to jde, vozím sebou krabičky (např. filmovky) kam materiál večer přendám.

[Standa02]

Mně se tak před rokem a půl stalo, že se mi po rozmražení probrala ploštička Gastrodes abietum.
Občas smrtím jen šoupnutím do mražáku (když nemám po ruce octan). Tahle ploštice byla v mražáku celý měsíc a když jsem ji vyndal, po chvíli ožila a začala se čile pohybovat po epruvetě... jako bych ji zrovna chytil. Pak jsem ji zkusmo šoupnul do mražáku na další den a to už nepřežila. Nemáte něko podobnou zkušenost?

[LucanusCervus]

Chytal si ju na jeseň (podzim)? Možno že mala dosť času a energie na spomalenie metabolizmu, a dokázala ten jeden mesiac v mrazáku "prezimovať". Avšak ked si ju vybral a prebrala sa, už to tak rýchlo znovu nedokázala. Proste po vybratí z mrazáku už prepla na nový režim, že je už po "prezimovaní". A tá chvíľa čo si ju nechal prebratú, jej nestačila aby sa stihla pripraviť na druhé "zazimovanie" (mala už isto značne vyčerpané zásoby energie po mesiaci a uvedenie do stavu spomaleného metabolizmu vyžaduje dosť veľa energie, hoci počas samotného prečkávania chladu je jej spotreba už veľmi nízka - nemala proste dosť energie na zahájenie druhého "zimovania") - avšak v prírode hmyz zimuje dlhšie ako jeden mesiac... zo všetkého čo tu píšem teda vyplýva, že občasné vyrušenie a prerušenie zimovania by mohlo byť pre mnohé druhy osudné.. teda ked nájdeš v zime zimujúci hmyz a vezmeš ho domov do tepla, kde sa preberie, už ho nemôžeš znovu vrátiť späť do prírody aby zimovanie dokončil.. už by ten návrat neprežil... pokiaľ lovíš hmyz v jeseni (na podzim) a druhy u ktorých zimujú imága, odporúčal by som v prípade, že ich chceš mrazením usrmtiť, po takom týždni, dvoch od zamrazenia, vybrať, rozmraziť a znovu vrátiť do mrazáku... (P.S. ak by boli otázky, že ako potom hmyz prežíva výkyvy teplôt v zime, napr. to že napadne a potom zakrátko sneh pokape atd, moja odpoved je - hmyz aj počas zimovania vydrží určité výkyvy teplôt, a ich určité zmeny, avšak len v určitých rozsahoch... v zime sa zatiaľ nikdy neoteplilo náhle prudko na 25-30 °C... bežné výkyvy teplôt začiatkom zimy nie sú až také veľké, žeby hmyzu výrazne mohli uškodiť.. zatiaľ.. )

[PavelJakubec]

Tohle téma řeší docela pěkná knížka, kterou jsem nedávno četl. Pokud to někoho baví, tak vřele doporučuju Low Temperature Biology of Insects.

[Standa02]

Chytal si ju na jeseň (podzim)? Možno že mala dosť času a energie na spomalenie metabolizmu, a dokázala ten jeden mesiac v mrazáku "prezimovať".

Dobrá hypotéza - ale já jsem ji chytal 12. dubna. O to je to podivnější.

Tohle téma řeší docela pěkná knížka, kterou jsem nedávno četl. Pokud to někoho baví, tak vřele doporučuju Low Temperature Biology of Insects.

K té se asi jen tak nedostanu. Psali tam něco, co by toto uspokojivě vysvětlovalo?

[Andrej1981]

Ak je to ona, snáď sa z nej niečo dozvieš...

[PavelJakubec]

Tohle téma řeší docela pěkná knížka, kterou jsem nedávno četl. Pokud to někoho baví, tak vřele doporučuju Low Temperature Biology of Insects.

K té se asi jen tak nedostanu. Psali tam něco, co by toto uspokojivě vysvětlovalo?[/quote]
Jo.

[Standa02]

Ak je to ona, snáď sa z nej niečo dozvieš...

Díky! Až bude čas, tak si to pročtu.